Hlavní obsah

Divadlo

Novinky, Pavel Verner

Drama téměř shakespearovské, to sebezničující představení na scéně ČSSD, se od expozice, kterou byly výsledky eurovoleb, posunulo do druhé fáze, v řeči dramatu zvané kolize. Scéna: poslanecký klub sociálních demokratů.

Foto: Dana Podhajská
Článek

Poslanci nejsilnější vládní strany se včera sešli, aby zvedli palec nahoru či dolů k nápadu hlavního hrdiny (Vladimír Špidla) požádat Sněmovnu o vyjádření důvěry koaliční vládě. A dát mu tím taky nepřímo najevo, zda ho ještě považují za hlavního hrdinu.

To, že schůze klubu skončila jaksi do ztracena, bez usnesení, bez rozhodnutí, může netrpělivé diváky sice vyhnat ze sedadel, ale představení to neubírá na zajímavosti. Kdepak, na jevišti se představila pravá tvář současné ČSSD, nerozhodné, rozhádané a nejisté. Do novinářských diktafonů se povídá leccos, ale tváří v tvář předsedovi nedokázal poslanecký klub zaburácet: Odejdi, my už tě nechcem. Kdovíproč, třeba se tam nenašel nikdo "s gulama", třeba si to většina klubu ani nepřeje.

Dnes tedy zasedá vláda a premiér bude (možná) usilovat o její souhlas, aby mohl požádat Sněmovnu o důvěru. Tak jak původně zamýšlel, když mu to poslanci nerozmluvili (jak mnozí vyhrožovali). Za odměnu to s nimi ještě jednou projedná. Tak tomu se v řeči divadelní říká krize. Žádost o důvěru Sněmovny vládnímu kabinetu přece nemá jiný smysl, než být v případě úspěchu Špidlovou zbraní proti vlastním záškodníkům na jednání ÚVV ČSSD. Žádat o důvěru až po jednání vrcholného orgánu strany je jako kupovat si nůž na dávno zaříznutou slepici.

Protože jestli sobotní ÚVV vyjádří Špidlovi důvěru navzdory tlaku Zemanových pučistů a zákulisním intrikám Stanislava Grosse, pak se tohle představení dostane do fáze odborně zvané peripetie. Rozhodnutí výboru musí být přece podle stanov závazné pro všechny. Dojde-li k tomu, měla by skončit povolební hysterie, za kterou se podle mne neskrývá ani tak debakl v eurovolbách (coby zpráva o odlivu voličů) a starost o plnění stranického programu, jako umanutá pomstychtivost z Vysočiny a několik nenaplněných klientelistických snů.

Pokud ÚVV hlavního hrdinu naopak zařízne (a dost lidí to očekává), pak bude peripetie vynechána a představení dospěje rovnou ke katastrofě. Nikdo z těch, co chtějí současnou vládní stavbu demolovat, totiž veřejně nepředložil věrohodný projekt na výstavbu nové. Ani z opozice, ani od soc. dem. nespokojenců. Prostě tohle divadlo je sice zajímavé, ale špatně napsané, lajdácky režírované a herci přehrávají. Děkovačka voličů by mohla být dost trapná.

PRÁVO 23. června

Související témata:

Výběr článků

Načítám