Článek
Odhalit mohylu pomohly archeologům letecké snímky z roku 2018, které v místě ukázaly neobvyklý růst obilí. „Objekty, které se nacházejí pod zemí, jsou vyplněny humóznější půdou a rostliny, které nad nimi rostou, mají více živin. Tudíž dosahují větší výšky, mají jiné zbarvení a jsou hustší,“ vysvětluje archeolog Západočeské univerzity v Plzni a vedoucí výzkumu Petr Krištuf.
Mohyla nedaleko obce Dušníky pochází z období staršího eneolitu a podle odhadů odborníků byla postavena zhruba kolem roku 3600 př. n. l. Unikátní je v Česku zejména tím, že jako jediná má dochovaný násep až do výšky jednoho metru, pod kterým se zachovala pravěká půda. „Tady je vidět černozem, která se v okolí už dnes nevyskytuje. Takováto půda nám umožňuje určit, jaká byla například úrodnost v pravěku a jak od té doby půda zdegradovala,“ vysvětluje archeolog Michal Hejcman.
Díky zachovalosti místa dokážou archeologové také popsat, jakým způsobem tehdy stavba vznikala. „Víme, že nejprve vyhloubili poměrně rozměrnou hrobovou jámu,“ popisuje nález Krištuf a ukazuje na dochované otisky pravěkých nástrojů, kterými jámu hloubili. Tělo bylo spolu s milodary při pohřbu uloženo v dřevěné rakvi a následně opět zasypáno.
„Až poté začali na hrob vršit tu mohylu, která mohla měřit až dva metry, a to pravděpodobně v několika fázích, protože stavba byla velmi pracná a časově náročná. Celá mohyla je navíc obklopena hlubokým příkopem, takže zcela jistě se na tom podílela celá komunita,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Krištuf.
Mohylu uctívali lidé i tři sta let poté
V nalezené mohyle našli archeologové pozůstatky zhruba desetiletého dítěte pocházejícího ze společenské elity. Svědčí o tom především monumentalita celé stavby, která byla typická především pro pohřbívání vysoce postavených či vážených dospělých jedinců.
„Překvapilo nás, že v centrální hrobce neležel muž-bojovník, ale dítě. Na druhou stranu to je v souladu s našimi představami o období eneolitu, kdy se pravěcí zemědělci poprvé začali stratifikovat (dělit do vrstev – pozn. red.) a vznikaly první společenské třídy,“ uvádí archeolog Karlovy univerzity Jan Turek.
Podle něj je tak velmi pravděpodobné, že dítě pocházelo z významné rodiny a jeho společenské postavení bylo dědičné. „Není to tak, že by si svoji pozici ve společnosti musel vysloužit, ale dítěti, kterému předčasně skončil život, byla připsána moc jeho rodičů,“ vysvětluje Turek.
U východního průčelí mohyly našli archeologové také fragmenty keramických nádob. Podle odborníků je tam lidé přinášeli i stovky let po obřadu a může se tak jednat o pozůstatky rituálů, které se před mohylou odehrávaly. „Zdá se, že ta tradice uctívání místa trvala dalších 300 let. Uctívalo se nejen jako pohřební památka, ale i jako svatyně předků,“ popisuje Turek.
Nově odhalená mohyla není jedinou v okolí. Jen ve vzdálenosti méně než kilometr se nachází další, menší, ale pravděpodobně stejně stará mohyla. Podle archeologů tak mělo okolí hory Říp pro lidi po staletí význam jako ceremoniální krajina, kde se prováděly rituály spojené s duchy předků. „Víme o několika lokalitách tady v okolí Řípu. Chceme prozkoumat nejen některé další mohyly, ale i jejich umístění v krajině a jejich vzájemné vztahy,“ vysvětluje plán Turek.
Ukončit výzkum této mohyly plánují archeologové ještě v průběhu týdne. „Mohylu chceme navrátit do původního stavu pro další generace archeologů a badatelů, kteří přijdou po nás a budou schopni získat s novými metodami další informace, které my už dnes nemůžeme,“ popisuje Petr Krištuf.