Článek
Není proto žádným tajemstvím, že armádě řídící, neboli „řídítka“, jak jim ve vojenském žargonu přezdívají, chybějí a vítají každou pomoc. Velení vojenského letectva proto přijalo s nadšením, když se jim přihlásili dva bývalí vojenští dispečeři do aktivních záloh, kteří mají jediný úkol: cvičit nové vojenské dispečery.
Jedním z nich je Dalibor Mlčoch (43), který sloužil 23 let v armádě, z toho 20 let jako dispečer na vojenských letištích. Dva roky už pracuje v Centru letového výcviku v Pardubicích.
Nejlepší letiště světa je poosmé v Singapuru
Právu řekl, že do záloh šel, protože chtěl pomoci nejen armádě, ale i svému novému zaměstnavateli, protože nedostatek řídících se projevuje i na pardubickém vojenském letišti, kde centrum sídlí a kde cvičí vojenské piloty z celého světa.
Každý rok chodí sloužit jako záložák třikrát 14 dní. Během služby jezdí na pražské letiště v Ruzyni, kde je v Česku největší tréninkové centrum pro dispečery a kde si školí svá „řídítka“ i armáda. „Během cvičení neběháme se samopalem a nestřílíme jako ostatní záložáci, ale pracujeme na simulátorech jako instruktoři řídících,“ poznamenal Mlčoch.
Do Pardubic přiletěl největší vrtulový letoun světa
Před deseti lety bylo podle Mlčocha řízení letového provozu prestižní práce. „Vzhledem ale k tomu, že je to hodně náročná práce, a mládež netouží být tolik zatížena zkouškami a učením, tak zájem je menší, než býval,“ uvedl Mlčoch.
V civilu patří dispečeři mezi nejlépe placené profese, jejich hrubý plat se pohybuje mezi sto až dvě stě tisíci korun měsíčně. V armádě, kde je mzda napojená na hodnost, je to ale výrazně méně. I s různými příplatky pak může dispečer pobírat okolo 70 tisíc hrubého měsíčně.
Slouží i ženy
Dispečer musí umět dobře anglicky a znát letecké předpisy. „Než získá licenci na radar a na věž, tak to zabere kvantum hodin, a než si je v práci jistý, tak to trvá řadu let,“ podotkl.
Letadlo, které bez povolení přistálo na Ruzyni, mělo technické problémy
Je to psychicky náročná práce. „Člověk dává pokyny letadlům, která stojí miliardy a jsou plná lidí. Odpovědnost je velká a chyby se nepromíjejí,“ poznamenal Mlčoch.
Řízení provozu vyžaduje značnou koncentraci, a proto se dispečeři zhruba po dvou hodinách střídají. Dřív to bylo výhradně mužské zaměstnání, ale kvůli menšímu zájmu je dnes na letištích v pozici řídících třetina až polovina žen.
Žádné distancování. Ryanair naplnil letadlo do posledního místečka
Nouzových přistání podle Mlčocha obslouží každý dispečer ve svém profesním životě řadu, havárii letounu naštěstí zažívají pouze výjimečně. Jednou sloužil, kdy došlo k požáru motoru u cvičného Albatrosu L-39. Oba piloti – žák i učitel – se katapultovali.
„Byla to nouzová situace. Museli jsme poslat pomoc, informovat záchrannou službu. Naštěstí letěl v blízkosti záchranný vrtulník, kterému jsem dal pokyn, aby piloty sesbíral. Záchrana přiletěla, sotva piloti dopadli na zem,“ přiblížil dispečer svůj nejstresovější zážitek.