Článek
Moravskoslezský hejtman a poslanec Josef Bělica (ANO) na otázky Novinek nereagoval.
„To je úplně něco jiného, to se nedá srovnávat,“ řekl Novinkám moravskoslezský zastupitel Igor Hendrych (ANO). Ten je zároveň poslancem a ve Sněmovně hájí názor, že politici s přednostními právy - tedy například předsedové stran a frakcí - mohou mluvit neomezeně. Omezení řečnění běžných poslanců je prý na diskuzi.
V Moravskoslezském kraji naopak omezení projevů na tři krát tři minuty podporuje. „Praxe ukazovala, že neomezený projev v podstatě není nutný,“ obhajuje svůj postoj. Proč se rozhodli dobu řečnění omezit hned, když neomezený prostor nikdo ani nestihl zneužívat, ale nedokázal vysvětlit. „Omezovat svobodu projevu jsme nechtěli,“ říká. A prý, kdyby se ukázalo, že k tomu dochází, tak to jednoduše změní zpět.
Rozdíl podle něj je, že ve Sněmovně je změnu legislativy potřeba pečlivě prodiskutovat a krajská témata jsou se zákony nesrovnatelná.
Vidím v tom snahu vedení kraje umlčet opozici
„Vidím v tom snahu vedení kraje umlčet opozici,“ říká poslankyně a rovněž krajská zastupitelka Michaela Šebelová (STAN), podle níž jde o demonstraci moci.
Šebelová je nově lídryní STAN pro nadcházející sněmovní volby a v Moravskoslezském kraji ji čeká střet s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou za Spolu či předsedkyní komunistů Kateřinou Konečnou v barvách Stačilo!
Starostové se tak na severu Moravy potýkají s něčím podobným, jako je sanitární kordon. Byť skončili druzí za hnutím ANO, nová krajská vláda jim ořezala možnost zapojit se do krajských výborů, ve kterých se dělá politika na hejtmanství. ANO by v Moravskoslezském kraji sice mohlo vládnou samo, do krajské vlády ale přizvalo společenství SPD, Trikolora a PRO.
Moravskoslezská politička na „dvojí metr“ svých kolegů upozornila koncem loňského roku přímo na plénu Sněmovny ve chvíli, kdy hnutí ANO obstruovalo zákon o České televizi a rozporovalo omezení řečnické doby na dvakrát 10 minut.
Politici z hnutí ANO se ale na ni obořili, že to na plénum Sněmovny nepatří a že prý v jiných městech či krajích jsou omezení běžná a také si nestěžují. Na omezení skutečně myslí například jednací řád Prahy, jenže v hlavním městě nejde o automat, zastupitelstvo se k takovému kroku musí vždy usnést operativně během jednání.
Šebelové oponenti z Moravskoslezského kraje pak tvrdili, že s omezením zástupci STAN souhlasili. „Na organizační komisi kraje s tím náš zástupce nesouhlasil a opakovaně nám to potvrdil,“ kontruje Šebelová.
Projednávání změny jednacího řádu je sněmovní evergreen. V současnosti například ve Sněmovně leží návrh vzniklý z iniciativy koaličních poslanců a poslankyň, který mimo jiné zahrnuje i zkrácení řečnických dob. Vzhledem ke konci volebního období a nejednotě napříč stranami má ovšem pramalou šanci na přijetí. „Mělo se to řešit asi dříve,“ říká Hendrych.
O limitech na řečnění debatují poslanci roky a návrhy jsou vesměs podobné. V roce 2018 se o změnu pokoušelo hnutí ANO se socialisty, kteří tehdy společně vládli. I je trápily opoziční obstrukce, byť neprobíhaly v takové míře jako nyní.
Garantem změn byl tehdejší šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a dle informací Novinek se tehdy zvažovalo, že politici s přednostním právem budou omezeni například limitem 3 krát 15 minut. Ve třetím čtení zákonů se pak přemýšlelo o zkrácení času u pultíku i pro řadové poslance a to na 2 krát 5 minut. Zkrátit se měly i přestávky. Dnes si jednotlivé sněmovní frakce mohou „vzít“ dvě hodiny, v návrhu z roku 2018 stálo, že by se čas určoval podle počtu poslanců.
Na ničem z toho se ale poslanci tehdy neshodli a konečná novela změnila pár drobných formalit a fakticky jen umožnila legálně prodávat ve Sněmovně suvenýry návštěvníkům.
Po volbách v roce 2021, když se poměry sil ve Sněmovně vyměnily, se začalo jednat nanovo. „Říkal jsem mu (Radku Vondráčkovi, pozn. red.), ať přinese svůj tehdejší návrh a že ho schválíme,“ uvedl pro Novinky místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Nic od hnutí ANO prý ale nakonec neobdržel.
Druhá opoziční strana - SPD - Podle Bartoška prý rovnou řekla, že změny směrem je krácení času na proslovy nechce.
Vondráček svůj původní návrh Novinkám neposkytl. K nejaktuálnějšímu pokusu, který obsahuje omezení řečnických dob, pak řekl, že podle něj jde o plácnutí do vody. „V konečném důsledku průhledný pokus o omezení parlamentní většiny,“ uvedl.
