Diskusi o povinné vojně se nevyhneme, prohlásil Řehka

„Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh. Na to, abychom zavedli nějakou vojnu, na to je potřeba společenskou shodu, ale ta tu není,“ řekl v úterý náčelník Generálního štábu české armády Karel Řehka po velitelském shromáždění.

Dodal, že současný systém náboru vojáků a záložáků dostatek lidí nezajistí, a proto začali na generálním štábu zjišťovat, jak to funguje jinde ve světě.

Mezi českými politiky ale není zatím vůle k diskuzi o zavedení vojenské služby. Podle Řehky se jí ale nevyhneme.

„Česko bude muset zvážit nějaké jiné formy povinné nebo dobrovolné služby nebo mechanismu, který nám vygeneruje dostatečné zálohy,“ prohlásil.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na dotazy k zavedení vojenské služby pouze uvedla, že se budou dál snažit získat nové lidi do armády a do aktivních záloh a také zjednodušit například zdravotnické prohlídky pro zájemce, kteří chtějí projít odvodem a stát se „dobrovolně předurčenými“.

Tito lidé sice neprojdou výcvikem, ale armáda je může povolat v případě krize.

V armádě je nyní kolem pětadvaceti tisíc profesionálních vojáků a 4300 vojáků aktivní zálohy. Podle schválené koncepce výstavby armády je plánem mít třicet tisíc vojáků a deset tisíc záložáků v roce 2030. Armádě se ale nábor nedaří.

„Je nad slunce jasnější, že současný personální model je neudržitelný, armáda není naplněna a stárne,“ uvedl šéf armády. Loni se náborářům dařilo víc než v minulých letech a čistý přírůstek nových vojáků činil okolo šesti set.

O znovuzavedení povinné služby už rozhodli například ve Švédsku a pobaltských státech, uvažují o ní v Polsku nebo Německu.

„Na výborech NATO zaznívá: každý k tomu přistupuje jinak, někdo například zavádí zpět vojnu, jak to uděláte, je na vás, ale měli byste to zajistit,“ řekl Řehka. Podle jeho odhadu je to úkol na několik let.

Řehka i Černochová reflektují, že se bezpečnostní situace v Evropě, hlavně kvůli agresivnímu Rusku, spíš zhoršuje.

„Do imaginární sféry Putinova režimu patříme i my. Ukrajina je cíl první, a ne jediný, a na to nesmíme zapomínat,“ řekla Černochová.

Dodala, že Ukrajina je první linií naší obrany, a proto je potřeba ji podporovat, protože to jistě vyjde levněji než se přímo účastnit konfliktu.

Na Ukrajinu Česko poslalo vojenskou pomoc asi za šest miliard korun, a už nemá z čeho dávat.

Proto podle ministryně zprostředkovává pomoc ze světa, jako příklad uvedla dodávku osmi set tisíc kusů dělostřelecké munice, o které o víkendu mluvil prezident Petr Pavel.

Podle Řehky se sice Rusku začalo na frontě více dařit, což ale nemá vliv na celkovou situaci. „Rusko posílá do bojů další materiální i lidské zdroje, jeho zisky jsou ale zatím zanedbatelné,“ podotkl.

„Pokud necháme Ukrajinu padnout, bude Rusko povzbuzené k tomu, že jeho vůle je větší než Západu, což by mělo tragické důsledky.“