Hlavní obsah

Díky diplomce poznají české památky i nevidomí

Olomouc

Unikátní, hmatem čitelné mapy pomohou lidem se zrakovým postižením blíže poznat významné památky v Česku. Cílem je pomoci osobám se zrakovým postižením lépe pochopit historický, architektonický a zejména prostorový charakter například Karlova mostu nebo brněnské vily Tugendhat.

Foto: Miroslav Hradil, Právo

Jakub Žejdlík se svým Tyfloprůvodcem po vybraných památkách Česka

Článek

Mapy vytvořil Jakub Žejdlík, absolvent oboru geoinformatika a kartografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho Tyfloprůvodce po vybraných památkách Česka vznikl jako diplomová práce.

Lidé s handicapem mohou rozšířit možnosti trávení svého volného času
Jakub Žejdlík, autor map

„Lidé s tímto handicapem si mohou rozšířit možnosti trávení svého volného času,“ řekl Právu Žejdlík, který na fakultě pokračuje v doktorandském studiu a který za svou práci získal letos nejvyšší ocenění v kategorii studentské kartografické práce na 25. ročníku prestižní soutěže Mapa roku.

Tyfloprůvodce předkládá formou tyflomap šestnáct vybraných památek, například Karlův most, Národní divadlo, hrad Karlštejn, olomoucký kostel sv. Mořice či brněnskou vilu Tugendhat, včetně jejich blízkého okolí.

Nevidomý David zaplaval hned dva světové rekordy

Domácí

Mapy jsou doplněny popisem v Braillově i běžném písmu. Průvodce je přitom určen jak pro osoby s částečným zrakovým postižením, tak i pro ty, kteří pro svou orientaci v prostoru potřebují asistenty.

Volně přístupné

Podklady Žejdlík čerpal z prostorových dat otevřené databáze Open Street Map. „Nedá se říct, že by nějaká památka byla z hlediska zpracování náročnější než jiná. Nejobtížnější bylo asi vymyslet koncept, jak to budu zpracovávat, ještě předtím, než jsem začal,“ konstatoval autor s tím, že součástí práce bylo i uživatelské testování, kterého se zúčastnili i zrakově postižení školáci.

Strany publikace obsahující tyflomapy jsou vytištěny na speciální, takzvaný mikrokapsulový papír s vrstvou citlivou na teplotu. Při jeho zahřátí pomocí speciálního přístroje, fuzéru, vystoupí černě vytištěné části nad jeho povrch, čímž vznikne reliéfní grafika. Pomocí ní získá nevidomý představu o podobě památky. Fuzér stačí použít jen jednou, vše už napořád zůstane na papíře vystouplé.

Publikace je volně dostupná na webu geoinformatics.upol.cz/dprace/magisterske/zejdlik22. „Stáhnout si mohou zájemci celý soubor nebo třeba jen jednotlivou památku. Mapy mohou vytisknout na klasické tiskárně, ale musí použít speciální papír, který pak nechají projet ve fuzéru, který je dostupný téměř ve všech centrech pro zrakově postižené,“ dodal Žejdlík.

Průlomová novinka. Nevidomí na Lounsku řídili auto za účasti instruktorů

Koktejl
Související témata:

Výběr článků

Načítám