Digitalizace v Česku: Žádost online zamítáme, přijďte si osobně

„Vyřizujeme sirotčí důchod pro syna mé partnerky. Otec zemřel v listopadu, v té době pobíral invalidní důchod 3. stupně. Žádost jsme podali datovkou, formulář byl na webu,“ popsal svou zkušenost s českými úřady na síti X Vojtěch Efler.

„Po šesti týdnech přišla zpráva, že žádost byla zamítnuta, protože online podat nelze,“ dodal. Online podání možné je přes systém České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Následovalo běhání na pobočky sociální správy. Nejprve s žádostí, pak s dokumenty, které už dávno měl k dispozici jiný odbor tamního úřadu, který zesnulému přiznal už dříve jiný typ důchodu. V takovém případě, a píše to i web ČSSZ , tyto informace úřad znovu žádat nemá. Přesto je žádal a vše se tím protahovalo.

Jako zcela absurdní se pak jeví požadavek úřadu, aby již zamítnutou věc sami žadatelé znovu zamítli – osobně na pobočce. „Na otázku, proč zamítat žádost, která už zamítnuta byla, a tím pádem de facto neexistuje, přišla odpověď: To se musí,“ přiblížil Efler svůj zážitek na síti X.

Není jediný s takovou zkušeností.

„Já musela za mámu při žádosti o invalidní důchod vyplnit kompletní školní a pracovní historii (od roku 1975). Nakonec mi to milá paní nadiktovala z počítače z evidenční listů, které tam mají. Hlava XXII,“ svěřila se na síti X další z uživatelek.

„V únoru jsem to měla úplně stejně, bylo mi řečeno, že online jde žádost podávat až od 15 let. Tak jsem mazala na socku, kde paní 1,5 hodiny ťukala do počítače to samé, co už tam bylo podáno,“ přidala zkušenost další uživatelka sítě X Eva Vaďurová.

Web ČSSZ, která spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, jednoznačně píše, že žádost o důchod lidé online podávat mohou. Úřad odkazuje na ePortál ČSSZ.

Přes něj lze žádost naklikat. Přihlásit se do něj lidé mohou přes datovou schránku nebo třeba bankovní identitu. Po přihlášení se propíšou do žádosti všechny informace, které úřad o žadateli má. Po odeslání žádosti dostane dotyčný potvrzení o přijetí a zvolí si, jak chce, aby s ním úřad dál komunikoval – písemně, přes ePortál nebo datovkou.

Žádost mohou lidé podávat přes zmíněný ePortál nebo osobně. ČSSZ zdůraznilo, že samostatně datovkou to nejde.

V úvodu zmíněném případu šlo podle Drmolové o „již odstraněný dočasný technický problém“, kvůli kterému žádost zamítli. Systém nerozlišil, že o důchod nežádá dotyčný pro sebe, ale někoho jiného. Už to podle ní ale funguje.

„Nemůžeme bohužel vyloučit pochybení zaměstnance správy sociálního zabezpečení, který například neověří, že žádost byla již formálně zamítnuta. V některých případech se může jednat o situaci, kdy žadatel žádost sepíše elektronicky a následně přijde na správu sociálního zabezpečení žádost měnit apod.“ uvedla Drmolová.

Nedorozuměním podle ní bylo i to, že chtěli na úřadu dokumenty, které už jiný odbor měl.

Situace, kdy lidé podají žádost datovkou, ta je jim zamítnuta a jsou vyzváni k podání osobně, jsou podle ministra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) většinou pochybením daných úřadů, jejich procesů a špatným proškolením personálu.

„Podání datovou schránkou je ve většině případů platné. Výjimkou jsou legislativně dané případy, například požadavek předložení originálu listiny nebo notářsky ověřeného podpisu. A i ten se ale dnes dá řešit elektronickým podpisem,“ uvedl pro Novinky.

Právě žádost o důchod ale podle úřadů podat datovkou nelze.

Datovou schránku má v Česku zřízenou víc než 3 680 000 osob. Část tvoří firmy, spolky a další právnické osoby, z nichž některým to ukládá zákon.

Selhání konkrétních osob se podle Bartoše řeší individuálně. „Pokud nám občan dá vědět, o který úřad se jedná, spojíme se s ním a zjišťujeme, kde přesně nastala chyba, a řešíme to doškolením personálu,“ vysvětlil ministr.

„Nechceme to řešit sankcemi a výtkami, ostatně zákon nám žádné takové nástroje ani nedává. Řešíme to právě vzděláváním a doškolováním,“ řekl Novinkám.

O proškolování pracovníků na úřadech se stará Digitální a informační agentura.