Hlavní obsah

Diag Human obvinil stát z falšování klíčových dokumentů

Právo, Jakub Svoboda

Letitý spor mezi českým státem a firmou Diag Human, která požaduje po ČR mnohamiliardové odškodnění za zmaření svých obchodů s krevní plazmou, se může definitivně rozhodnout u rakouského soudu ve Vídni. Obě strany se nyní ze všech sil snaží novými právními kličkami získat nad protistranou v konečné soudní bitvě převahu.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Jak už na začátku týdne upozornil rakouský časopis Profil, Diag Human teď učinil další krok a obvinil český stát, že manipuluje s některými klíčovými dokumenty.

Konkrétně jde o pověření, kdo mohl ČR v tomto majetkově právním sporu zastupovat, včetně odvolání proti rozhodčímu nálezu, který byl v této kauze vydán. Právníci ČR podle Diagu Human nově předložili toto pověření vídeňskému soudu.

„Tento dokument jsme až dosud neznali. Nabízí se otázka, zda nejde o antedatovanou listinu, protože její originál se nedá nalézt,“ řekl Profilu právník Diagu Human Eugen Salpius.

Šéf právního oddělení ministerstva zdravotnictví David Kotris ale označil obvinění firmy, že zástupci státu vyrábějí padělky či listiny antedatují, za „naprostý nesmysl“. Ve stejném duchu se poté vyjádřil i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Právě jeho generální ředitel Miloslav Vaněk je podepsán pod listinou, která byla podle tvrzení Diagu Human účelové antedatována.

Spor v Rakousku se protáhne

„Ano, opravdu zde je dokument, který vypadá jako podvrh a který se Česká republika snaží použít,“ řekla telefonicky Právu mluvčí Diagu Human Claudia Kopetzky. Podle ní se teď bude před vídeňským soudem tato věc řešit zhruba tři měsíce.

Jak rakouský časopis dále poznamenal, českému státu by se „nová“ plná moc hodila, protože vídeňský soud svým prvoinstančním rozhodnutím letos v květnu zpochybnil účinnost odvolání ČR proti arbitrážnímu rozsudku ze srpna 2008.

Česká republika se poté začala u soudu ve Vídni bránit, stále jí ale hrozí, že rakouští soudci nakonec prohlásí tento tři roky starý rozhodčí nález za platný. Arbitři tehdy přiznali v Praze Diagu náhradu škody ve výši 8,3 miliardy korun. S úroky nyní požadovaná částka činí zhruba 10,4 mld. Kč.

Podle zjištění Práva Salpius svými slovy pro Profil narážel na pověření bývalého náměstka generálního ředitele ÚZSVM Petra Posledního zastupováním tohoto úřadu, respektive státu, před soudy a rozhodčími orgány.

Právě Poslední, který na ÚZSVM od loňského října již nepracuje, podepsal jeden ze čtyř exemplářů odvolání, kterými se stát bránil proti verdiktu, podle něhož měla ČR Diagu zaplatit více než osmimiliardové odškodné.

Na všech čtyřech dokumentech je podpis tehdejšího ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), na tři se podepsal šéf ÚZSVM Vaněk. Podle několika nezávislých právníků oslovených Právem ale jejich podpisy neměly na listinách o odvolání státu nic dělat, protože podle zákona je měl podepsat pověřený zástupce příslušného pracoviště ÚZSVM.

Dvě pověření, jedna spisová značka

Právníci státu a Diagu se teď podle zdroje Práva přou mj. o to, jestli za něj může být považován Poslední. Jeho zmocnění Vaňkem, které se nyní nově objevilo u vídeňského soudu, je datováno k 9. červnu 2006.

„Problém je, že tento dokument nikdo nikdy až dosud neviděl, nebyl v rozhodčím spisu ani nikde jinde. Naopak ve spisu je už dlouho se stejným datem, a co je ještě víc zarážející, i pod stejnou spisovou značkou, jiné pověření Posledního od Vaňka, které mu však kompetence k zastupování státu v arbitráži neuděluje,“ řekl Právu důvěryhodný zdroj, který je obeznámený s průběhem sporu.

Právo mělo možnost se s kopiemi obou dokumentů seznámit. Pověření, které bylo podle zdroje Práva ve spisu, je v zásadě jen obecným zplnomocněním Posledního k zastupování generálního ředitele úřadu.

Dokument, který se podle Salpia objevil až teď, a skutečně je stejně datován a má i stejnou spisovou značku jako ten první, pověřuje Posledního „k jednání za stát v řízeních před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány v případech, kdy podle zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových vystupuje za stát ÚZSVM“. Listiny se pak liší nejen obsahem, ale i fontem písma.

ÚZSVM: nic jsme neantedatovali

Stanovisko Vaňka se Právu nepodařilo získat. Mluvčí jeho úřadu Jana Rennerová ale uvedla, že ÚZSVM zmíněný dokument „v žádném případě nezfalšoval, resp. neantedatoval“. Jak dodala, její úřad nyní „nemá informaci o tom, že by byla před rakouským soudem ve Vídni otevřena otázka hodnověrnosti písemností vyhotovených ÚZSVM“.

Salpiovo obvinění pak ostře odmítl i šéf právníků ministerstva zdravotnictví Kotris. „Samozřejmě to je naprostý nesmysl. Jsou to akademické debaty, které nikam nevedou,“ uvedl. Proč existují dvě různá pověření pro Posledního se stejným datem a stejnou spisovou značkou, ale s různým obsahem, ale Kotris stejně jako ÚZSVM nevysvětlil.

Právník je ale přesvědčen o tom, že stát se v kauze Diag Human odvolal správně. „Návrh na přezkum (rozhodčího nálezu ze srpna 2008) byl podepsán v několika variantách. Už teď máme potvrzeno Nejvyšším soudem, že ať už bylo rozhodnutí (o odvolání) podepsáno ministerstvem zdravotnictví nebo ÚZSVM, přičemž bylo pro právní jistotu podepsáno oběma úřady, tak toto jednání bylo účinné. A to i když se třeba časem ukáže, že jedna z organizačních složek jednat neměla,“ dodal Kotris.

Pokud by Diag Human ve Vídni uspěl se svojí žalobou, že se ČR odvolala proti rozhodčímu nálezu ze srpna 2008 neúčinně, patnáct let trvající spor o zmaření obchodů s krevní plazmou by byl de facto rozhodnutý, protože firma by mohla začít nechávat zabavovat ve svůj prospěch majetek českého státu v Rakousku.

Zároveň by právníci Diagu dostali do ruky munici, kterou by pravděpodobně neváhali použít i ve Francii a v dalších státech, ve kterých se na základě tzv. newyorské úmluvy snaží prostřednictvím soudů domoci vykonatelnosti tři roky starého arbitrážního rozsudku z Česka.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám