Diabetiků přibývá, ordinace specialistů ale zanikají

„Přece nikde není řečeno, že musí každého diabetika léčit a sledovat ho, předepisovat mu léky jen lékař, který má atestaci z diabetologie. Mohou to dělat i internisté, kteří jsou k tomu kvalifikovaní,“ prohlásil ministr Válek v České televizi.

„Proto jsem také udělal kroky k tomu, aby mohl potřebný lék předepsat diabetikovi i praktický lékař, pokud je potřebuje,“ doplnil. Důraz dává na posilování péče u praktických lékařů.

Situace se liší mezi odbornostmi i jednotlivými regiony. Například v Plzeňském kraji od roku 2018 zaniklo 12 ordinací. Údaj kalkuluje s tím, že některé přibyly, výsledná bilance je ale záporná.

V Moravskoslezském kraji zavřelo osm diabetologických ordinací bez náhrady, v Jihomoravském a Olomouckém kraji pět. Dvě naopak oproti stavu v roce 2018 přibyly na Liberecku.

Potřeba péče ale bude stoupat. Podle modelů Ústavu zdravotnických informací a statistiky by se měl počet pacientů zvýšit do roku 2030 o pětinu, tedy na více než milion nemocných.

„Máme zhruba milion diabetiků, z toho se asi 400 tisíc léčí v ordinacích praktických lékařů, což je trend posledních deseti let, a není to špatně,“ doplnil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka v diskusi na ČT.

Ambulantní specialisté před několika dny podepsali s ministrem a pojišťovnami dohodu o tom, že dostanou bonusové platby. Vybrané specializace ale musí zajistit větší dostupnost péče, například rozšířením ordinačních hodin.

Praktického lékaře nemá přes 920 tisíc osob, z toho 131 tisíc dětí.

Už loni varovaly svazové zdravotní pojišťovny, že jim hrozí vyčerpání peněz a zadlužení, pokud nedojde k systémové změně ve zdravotnictví. Především ke snížení výdajů za péči a k navýšení příjmů.

Teď se k nim přidává i největší tuzemská zdravotní pojišťovna. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek uvedl, že se do problémů mohou dostat v roce 2027, pokud nedojde k žádným změnám a tempo růstu výdajů se nezpomalí.

Letos bude systém veřejného zdravotního pojištění hospodařit se schodkem 11 miliard korun. Sama VZP má v rezervách 35 miliard korun, zbylých šest pojišťoven má na účtech 15 miliard korun.

Podle poslankyně Ivety Štefanové (SPD) je nutné zaměřit se na prevenci, digitalizaci procesů a investovat do modernějších technologií, což by mohlo snížit výdaje na provoz.

Problémem není jen malý zájem pacientů. Část praktiků například odmítá očkovat pacienty, kteří chtějí vakcínu proti covidu nebo některým jiným nemocem. Podle ministra Válka je fér, aby pojišťovny dávaly peníze navíc těm, kteří se na tom podílejí a očkují více pacientů, než je průměr. Ti, kteří se podle něj na prevenci, tedy i očkování, nepodílejí, „kanibalizují“ na systému.