Dezinformace je politický nástroj. Třeba pro svolání demonstrace

Zároveň však klesl počet dezinformačních webů a snížila se i jejich návštěvnost. V roce 2022 česká dezinformační scéna čítala 39 aktivních prokremelských dezinformačních webů, což je o sedm méně, než kolik jich bylo v roce 2021. Sledované weby vydaly dohromady 126 826 článků, což je průměrně 10 569 článků za měsíc.

Podle analytičky Veroniky Krátké Špalkové to souvisí s loňským zablokováním některých stránek v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale i s přeléváním této scény na sociální sítě.

„Počty dezinformačních webů klesly, jsou méně navštěvované a aktivní. Sociální sítě jsou rychlejší a spousta konzumentů dezinformací se mnohem radši dívá na konkrétního člověka. To u dezinformačních webů není možné, protože spousta z nich tají, kdo za nimi stojí,“ řekla Právu. Připomněla, že nejznámější aktivisté Patrik Tušl, Tomáš Čermák nebo Jana Peterková čelili za své nenávistné či lživé výroky trestnímu stíhání.

„Dezinfo scéna to vnímala jako politický proces, znovu to vnímali jako projev totalitního státu a snahu státu umlčet politické aktivisty,“ podotkla.

Doplnila také, že weby s falešnými zprávami jsou pořád reprezentativní vzorek toho, co se objevuje na sociálních sítích „Velmi často na nich dezinformace vznikne a poté se přesune na sociální sítě. Individuální dezinformátoři, kteří mají svoje projekty na sociálních sítích, hlavně přebírají čtenáře, ale obsah mají podobný,“ uvedla.

Tito dezinformátoři nejčastěji využívají k šíření manipulací Facebook, Twitter, Telegram a ruskou sociální síť VKontakte, kde působí i Češi. Nejčastějším tématem bylo údajné omezování svobody slova.

„Na české dezinformační scéně se objevuje dlouhodobě. Například v roce 2021 bylo toto téma spojováno především s opatřeními a očkováním proti covidu-19. V loňském roce význam tématu výrazně vzrostl v reakci na doporučení vlády blokovat některé prokremelské dezinformační weby,“ stojí ve stostránkové analýze.

Na rozdíl od roku 2021, kdy dezinformační scéna pozornost zaměřovala na omezení související s pandemií covidu, se v loňském roce veškeré zprávy přeorientovaly na válku na Ukrajině, energetickou bezpečnost, ekonomickou situaci a migraci.

„Na demonstracích se často opakovaly proruské narativy a postoje a hovořili na nich známí členové dezinformační a proruské komunity v České republice,“ popsala zpráva.

Manipulativní a nepodložená sdělení také mohou sloužit jako nástroj pro pořádání demonstrací. Podle Špalkové jde o poměrně nový fenomén.

„Je to trend, který začal být silně využíván už v roce 2021, kdy to souviselo hlavně s proticovidovými demonstracemi. Nejde jenom o demonstrace, ale i o vyzývání k přímé akci, přímé oslovování čtenářů dezinformačních webů. Snaha přesvědčit je, aby něco udělali, aby někam přišli a nějak se zachovali,“ konstatovala. Dezinformací se dotýkali i politici v Česku. „Z parlamentních stran je to především o hnutí ANO a hnutí SPD, s dezinformační scénou si ale v mnohém notuje i již bývalá parlamentní strana KSČM,“ uvedli analytici Evropských hodnot.

Nejčastěji naráželi na to, že se stát víc stará o Ukrajince než o vlastní občany, že dodávky zbraní prodlužují konflikt a brání mírovým jednáním a ukončení války. Dezinformace se týkaly i toho, že válka na Ukrajině vůbec není, popřípadě že za ni nemůže Rusko, ale NATO, Západ, EU nebo samotná Ukrajina.

Poslední zmiňované podle analýzy zmiňují politici hnutí SPD. „Členové a významní představitelé hnutí sdíleli různé variace tohoto narativu například na svých sociálních sítích. Poslanec Jiří Kobza o válce na východě Ukrajiny píše jako o občanské válce, europoslanec Ivan David dezinterpretoval proslov ukrajinského prezidenta Zelenského o Budapešťském memorandu a jaderných zbraních a napsal, že se stalo jednou z hlavních příčin zahájení ruské vojenské speciální operace,“ zmínila zpráva.