Článek
Dívka jela se svou drogově závislou matkou po Plzni v listopadu 2007. Děvče pak bylo z péče matky odebráno a skončilo v ústavu. O existenci dluhu, který si už nenárokoval dopravní podnik, ale společnost Český inkasní kapitál, se dozvěděla až v létě 2019, když proti ní byla zahájena exekuce.
Plzeňský okresní soud jí vyměřil k šesti korunám jízdného tisíc korun přirážku, úroky a v rámci exekuce pak přibyly rovněž náklady soudního řízení ve výši téměř devět tisíc korun, náklady oprávněného a náklady exekuce v dosud neurčené výši.
Revizoři budou moci od dětí jedoucích načerno požadovat kontakt na rodiče
Soud přitom nejednal s dívkou, i když věděl, kde se nachází, a čistě formálně jí určil jako opatrovníka justičního čekatele.
„V řízení nebyl nikdo, kdo by se aspoň pokusil zájmy tehdy nezletilé stěžovatelky jakkoliv chránit, a soud tomu v podstatě jen přihlížel. Opatrovník totiž neučinil žádný úkon, dokonce se ani nedostavil k jedinému jednání před soudem, a lze tak konstatovat, že pro řízení o věci stěžovatelky byl ‚přínosem‘ jen v tom, že soudu usnadnil doručování. Okresní soud tuto jeho pasivitu toleroval,“ konstatoval senát ÚS se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem, když vyhověl dívčině stížnosti.
Dluhy dětí přejdou na rodiče. Sněmovna to v prvním čtení podpořila
ÚS se případem zabýval i přesto, že z jeho pohledu šlo o bagatelní částku. „Zjevně se jedná o případ, který má zobecňující a precedenční potenciál,“ vysvětlil Šimíček s tím, že ÚS už se sice několikrát dětských černých pasažérů zastal, jednalo se však o případy, kdy u soudu neměli ani formálně svého opatrovníka.
„Na závěru o porušení základních práv stěžovatelky nic nemění ani okolnost, že exekuční řízení bylo nedávno zastaveno a stěžovatelce bylo údajně nabídnuto smírné řešení sporu,“ dodal Šimíček s tím, že plzeňský soud bude muset nyní případ znovu projednat.