Článek
Počítá s tím novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže, kterou ve středu schválila vláda na návrh ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Mohla by podle něho začít platit koncem letošního roku.
Novela reaguje na tzv. Kmetiněvskou výzvu, kterou podepsalo půl miliónu lidí. Její autoři v čele se starostou obce Kmetiněves a kandidátem na senátora za Kladno Luďkem Kvapilem (TOP 09) chtěli zamezit tomu, aby se dětští vrahové mohli po dovršení 19 let dostat na svobodu bez jakéhokoli dalšího dohledu státu a případně tak svůj čin spáchat znovu.
Přesně to se totiž stalo v případě vraždy v Kmetiněvsi. Před sedmi lety tam brutálně zavraždil třináctiletou dívku její o rok starší spolužák. Vzhledem k jeho věku nebyl ještě trestně odpovědný a dostal tedy pouze nařízenou ochrannou výchovu.
Jenže poté, co oslavil devatenácté narozeniny, musel být z ústavu s čistým trestním rejstříkem propuštěn a nyní žije neznámo kde, aniž by jej úřady mohly kontrolovat. Umožňuje to dosavadní právní úprava, kterou chce nyní ministerstvo spravedlnosti změnit.
Ústav na doživotí
„U dětí, které spáchají závažnou trestnou činnost, především vraždu, by podle této novely mohlo být do budoucna soudem ukládáno tzv. ochranné léčení, které na rozdíl od ochranné výchovy, jež platí dosud, není omezeno věkem. To znamená, že už nebude hrozit situace jako v Kmetiněvsi,“ řekl v úterý Právu Pospíšil.
Podle návrhu potrvá takové léčení do té doby, dokud to vyžaduje jeho účel, tedy dokud nebude pacient v takovém zdravotním stavu, že nemůže být společnosti nijak nebezpečný.
„Může to tedy být i řadu let, ale teoreticky v mimořádně závažných případech tam hrozí i celoživotní izolace a léčba takového jedince,“ uvedl Pospíšil. Doplnil, že dětští násilníci by měli být umísťováni do speciálních léčeben, například v Boleticích nad Labem na Děčínsku.
Za zlobení detence
Pokud by prý ale závažně porušovali pravidla léčebného programu nebo se třeba dopouštěli opětovně násilí na spolupacientech či dokonce zaměstnancích ústavu, budou je moci soudy podle novely přesunout do detenčního ústavu. A to i v okamžiku, kdy ještě nebudou plnoletí.
„Jsou případy, kdy někdo v ochranném léčení napadne personál, někde už dokonce dětský pacient zavraždil zdravotní sestru. My nebudeme čekat, až takový člověk někoho někde zabije, a dáme je zkrátka do detenčního zařízení,“ poznamenal Pospíšil.
Zabezpečovací detence přitom funguje prakticky ve vězeňském režimu a jsou do ní po odpykání trestu zavíráni dospělí pachatelé závažných trestných činů, například sexuální násilníci či devianti nebo vrahové s nějakou nevyléčitelnou psychickou poruchou.
Zatím prý není vyřešena otázka, zda by soudy ve výjimečných případech mohly poslat dětského násilníka rovnou do detenčního ústavu. Podle ministra se tomu odborná veřejnost brání, a proto tuto možnost ještě do novely nezapracoval, ale chce o ní diskutovat.
Děti jsou dnes velmi informované a vědí, co je a není trestné, takže já bych to snížila na čtrnáct let a tečka.
Ministr upozornil, že novela neřeší přání části odborné i laické veřejnosti týkající se snížení trestní odpovědnosti z dosavadních 15 na 14 let. Podle Pospíšila je lepší řešení právě dlouhodobá či dokonce celoživotní ústavní léčba, kterou prý podporují i odborníci.
Dětská psycholožka a soudní znalkyně Ludmila Mrkvicová patří k těm, kteří se kloní raději ke snížení trestní odpovědnosti dětských zločinců. „Oni jsou si dobře vědomi, co páchají. Děti jsou dnes velmi informované a vědí, co je a není trestné, takže já bych to snížila na čtrnáct let a tečka,“ řekla Právu.
Zároveň ale návrh ministerstva vítá, především změnu v podobě možnosti poslat zvlášť nebezpečné dětské násilníky z léčebny do detenčního ústavu. „Jsem velmi pro,“ dodala.