Dětští psychiatři nejsou. Psychické problémy stále častěji řeší pediatři

„Stane se, že ke mně během jednoho dne přijdou tři až čtyři děti s psychickými problémy. Mají úzkosti, deprese. To dřív nebývalo,“ uvedla pro Novinky a Právo předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. Duševní problémy postihují podle ní dospívající i děti. „Adolescentů je více, ale s těmito stavy se potýkáme i u starších školních dětí, typicky osmáků a deváťáků. Občas se vyskytnou i u mladšího školního dítěte,“ řekla.

Podle nedávného výzkumu Národního ústavu duševního zdraví dětí vykazuje až čtyřicet procent žáků devátých tříd známky střední až těžké deprese a třetina má problém s úzkostmi. Někteří jsou na tom psychicky tak špatně, že nedokážou ani jít do školy a vykonávat běžné aktivity, k tomu se ještě sebepoškozují.

Na alarmující nepoměr stále klesajícího počtu dětských psychiatrů k rostoucím duševním diagnózám u dětí a mladistvých upozorňují lékaři už roky. „Odborníky, kteří by nám pomohli problém řešit, nemáme. Máme dost starostí s obyčejnými nemocemi, a teď k nám přichází skupina dětí s psychickými problémy. Dříve jsem zavolala na dětskou psychiatrii, a dítě bylo do týdne vyšetřeno. Nyní děti musejí čekat měsíce,“ uvedla Hülleová.

Někteří rodiče s dětmi přicházejí do ordinací pediatrů a hned chtějí předepsat antidepresiva. „Tu pravomoc už máme, přesto ale není jednoduché antidepresiva předepsat. Musíme udělat diagnostiku, případ konzultovat i s psychiatrem,“ řekla. „Mám ve své ordinaci několik dětí, kterým jsem musela antidepresiva předepsat, protože terapie nevedly ke zlepšení,“ uvedla praktická lékařka.

Nejvíce v současnosti děti trápí tlak na výkon, a to ve škole i u mimoškolních aktivit, šikana mezi vrstevníky, problémy v rodině i ve vztazích. „Velkým problémem bývá také digitální závislost, především na mobilním telefonu. Vždy doporučujeme digitální detox, což způsobuje velkou nevoli nejen u dětí, ale i u jejich rodičů. Často zažíváme v ordinacích, že matka odmítne dítěti večer sebrat telefon, protože si neumí představit, co by dělalo,“ nastínila příklad z praxe.

„Přibývá rozvedených rodičů i střídavé péče, která také způsobuje velké problémy. Šikana dříve byla, ale ne v takové míře jako dnes. Rozjela se ve velkém třeba kyberšikana,“ uvedla Hülleová. S dětskou psychikou podle ní zamávaly i covidové lockdowny, které přinesly izolaci od vrstevníků. „Některé děti se z nich dodnes nevzpamatovaly,“ uvedla praktička.

Varovným signálem podle ní bývá, když se dítě začne měnit. „Je bez zájmu, nebo naopak agresivní. Všechno neguje, nedodržuje pokyny,“ popsala stav, kterého by si měli rodiče všimnout a jít s potomkem k lékaři. „Psychiatra většinou neseženou a zbude jim praktický lékař. Dobré je ale zkusit kontaktovat i školního psychologa, který by mohl s problémem pomoci,“ řekla Hülleová.