Dětský tábor s heslem Black out byl rain out

Déšť zkropil čtyřiatřicet dětí už cestou od vlakové zastávky, odkud pokračovaly divokou přírodou do tábora na pasece v Krokodýlí zátoce při břehu říčky Ličná uprostřed lesů. Civilizaci připomíná v krkonošském hvozdu pouze železniční trať zařízlá nad táborem v hustě zalesněné stráni. „Pochodovali jsme v pláštěnkách s vidinou brzkého usušení v táboře,“ vzpomněla hlavní vedoucí tábora Dorostové unie zaštítěného českobratrskou církví Petra Vlachová.

Namísto očekávaného sucha ve stanových áčkách a indiánských týpích přišla ledová sprcha. Nebe se okolo šesté hodiny večer doslova protrhlo proudy vody. Bouře provázená hromobitím nabírala na síle. Přívaly vody koryto říčky sice pobralo, tábor se ale rychle měnil v kaluž vody. Dvanáct dospělých se nakonec raději rozhodlo k preventivní evakuaci. „Nechtěli jsme riskovat zdraví dětí. Lepší bylo tábor spořádaně opustit dřív, než by bylo pozdě,“ podotkla Vlachová.

Hasiči po informaci o zamýšlené evakuaci tábora vyrazili po jedné z mála ještě sjízdných cest dětem naproti. Naložili je do aut a spolu s kuchařkami zachránili i nashromážděné potraviny. „Stany jsou sice impregnované, normální déšť vydrží. Takovýto nápor vody by ale nemusely ustát. Bylo proto lepší tábor opustit,“ říká vedoucí Vlachová.

Noc strávili osadníci z Krokodýlí zátoky v teple modlitebny českobratrské církve v Trutnově. „Naštěstí bylo kde složit hlavu a nemuselo hned první den dojít k ukončení tábora,“ podotkla Vlachová. „Nešlo o panický útěk, nýbrž organizovaný přesun do bezpečí, s čímž si táboroví vedoucí musejí v případě nutnosti umět poradit. Včetně včasné informace rodičům, z nichž nikdo nechtěl, aby se jeho dítě raději vrátilo domů,“ tvrdí Vlachová. „Bylo to dobrodružství. Nebál se nikdo,“ vzpomnělo jedno z dětí, které si mohly ve čtvrtek užívat první táborový oběd – silný kuřecí vývar a boloňské špagety.

Tábor, kde zůstal v noci na čtvrtek jeden z vedoucích, jenž po celou bouřlivou noc hlídal a kopal odvodňovací strouhy, se během čtvrtečního dopoledne opět zaplnil táborníky. Ti zde zůstanou příštích deset dnů. „Podobné rozmary počasí, které jsme tady po třináct let existence tábora nezažili, nečekáme. Předpovědi tomu nenasvědčují. Pršet sice občas má, ale ne tolik, aby celtovina stanů protekla a tábor vyplavila voda,“ míní Vlachová. „Na běžný déšť jsme připravení. Jenom aby zavčasu uschly věci,“ podotkla.

Téma Black out vedoucí z letošní hlavní táborové náplně přes nečekaný začátek nevypustili. Děti vychované civilizací se mají naučit přežít bez pomoci energetických sítí. „Tábor, kde není elektřina a pomalu ani mobilní signál, k tomu poskytuje ideální prostředí,“ shrnuje mladý vedoucí David. „Jak přežít a zbytečně nepanikařit v bouři, už mají děcka neplánovaně za sebou,“ podotkl.