Dětské pohotovosti pod tlakem. Pediatři se přou o služby, stát jen přihlíží

„Odpovědná místa, jako je ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny a kraje, by měla urychleně konat a zajistit plné obsazení služeb dětské lékařské pohotovostní služby praktickými lékaři pro děti a dorost,“ napsali v prohlášení primář Dětského oddělení Klatovské nemocnice Štěpán Kutílek, který zastupuje pracovní skupinu primářů dětských oddělení a nemocničních specialistů v pediatrii.

V Česku funguje kolem víc než sto pohotovostí pro dospělé i děti. Podle nemocničních pediatrů bylo od letošního ledna do konce března vykryto 3569 služeb na pětatřiceti dětských pohotovostech, z čehož asi 40 procent však pokryli praktici.

Ti odmítají setrvalou kritiku z nemocnic. Sami mají problém zajistit denní provoz ordinací v některých lokalitách, kam se po odchodu lékařů do penze nástupcům nechce.

„Řeší se tu služba, která je leckde zneužívaná, a přitom nám chybí základ. Je potřeba, aby se posílila primární péče, bylo v ní dost lékařů a pak bude i dostatek zájemců, kteří by se podíleli na pohotovostní službě,“ reagovala předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

„Je potřeba oslovit i některé dětské specialisty. Tu povinnost (služeb na pohotovostech) mají všichni poskytovatelé, nikoliv jen dětští praktičtí lékaři. Musí se hledat rezervy,“ dodala.

Praktici vyčítají kolegům z nemocnic, že jejich oddělení nejsou natolik obsazena, aby se cítili přetíženi.

Podobné handrky zaznívaly z obou stran už před několika měsíci, kdy problém s vyčerpáním přesčasů ještě nebyl tak akutní. „Nemocniční lékaři do budoucna vzhledem k zákonnému limitu počtu hodin přesčasů tyto služby zajišťovat nemohou. Chybění lékaře ve službě je rizikem pro děti, jejichž stav vyžaduje akutní ošetření,“ uvedl tento týden Kutílek.

Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že povinnost zajistit pohotovost leží na krajských úřadech, což se má změnit. Nově by měly povinnost převzít zdravotní pojišťovny, jak je to běžné u jiných typů péče. Současně se počítá s tím, že se rozložení pohotovostí změní. Fungovat budou jen v nemocnicích s urgentním příjmem, kterých je kolem 90. Některé pohotovosti tak zřejmě zaniknou.

„Zdravotní pojišťovny kromě možnosti nasmlouvat lékařskou pohotovostní službu i mimo páteřní síť mají i řadu dalších nástrojů, jak odlehčit přetíženým urgentním příjmům a pohotovostem v nemocnicích,“ sdělil mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob.

„Například skrze motivace k prodlužování ordinační doby praktických lékařů, motivaci mimonemocničních lékařů ke službám lékařských pohotovostí nebo skrze preventivní programy, které snižují poptávku po těchto službách,“ nastínil.

S rychlým řešením ministerstvo nepřichází. Novela zákona o zdravotních službách, k níž se resort upíná, zatím čeká na projednání vládou a není jisté, zda stihne projít oběma komorami parlamentu do konce volebního období. Volby se konají na podzim příštího roku. Vytížení pohotovostí je z dřívějších vyjádření sloužících lékařů ale velké a je potřeba jej řešit.