Článek
Co říkáte na to, že poslanci ANO opustili sál hned po začátku mimořádné schůze, která se měla týkat i šéfa ANO Andreje Babiše?
Přišlo mi to trošku jako dětinské gesto, ale je to jejich plné právo. Zřejmě cítí, že schůze byla svolaná v první řadě kvůli naprosto nepřijatelnému e-mailu a praktikám jejich předsedy. Protože kdybychom se orientovali podle navrženého programu schůze a navrženého usnesení, předpokládám, že se pilně zúčastní, protože bezpečnost by měla spojovat řekněme prozápadní síly v této zemi. A tak se ANO alespoň verbálně tváří.
Sál opustili proto, že chtěli mluvit na úvod schůze, ale nedohodli jste se na střídání poslanců s přednostními právy. Nejprve šlo 14 řečníků koalice, pak až opozičníci. Neměli jste domluvit kompromis?
Kompromis je možný s někým, kdo je připraven kompromisy dělat.
Zástupci ANO nebyli?
Pokud mi sdělí, že vystoupení jejich pana předsedy je na neurčitý čas, pak žádný kompromis nevidím.
Fiala tvrdě do Babiše: Dost bylo fízlování a ponižování. Už na to nejsme zvědaví
Vy jste prý nabízeli, že Andrej Babiš může mluvit 30 až 45 minut.
Já bych nabídl i hodinu, ale když mi řeknou, že neumějí limitovat vystoupení pana předsedy, pak nevidím žádný prostor na kompromis.
Má teď schůze smysl? Nevypadá spíš jako divadlo pro voliče, když v sále nesedí poslanci ANO, ale většinou ani zástupci koalice?
Schůze je takové střetnutí koalice a opozice. Více se točí na opozičním tématu chování toho pána, kterého nejmenujeme, a to jak v e-mailech, tak na veřejnosti.
Není divné, když mluví šéfové stran a ministři do prázdného sálu?
Dokud mluvil premiér, většina poslanců tam byla. Jinak je to ale normální v parlamentním světě. Navštívil jsem spoustu parlamentů a je mnoho situací, kdy v sále sedí předsedající, předkládající ministr, zpravodaj, ten, kdo mluví, a ten, kdo se chystá mluvit. A není to nikomu divné.
Neměli by být aspoň vaši poslanci v sále, když jste schůzi svolali?
Představa, že máme sedět v sále během jednání, i když se nehlasuje, je za mě trošku česká, zkreslená. Neodpovídá parlamentní tradici.
Jak se s poslanci ANO chcete dohodnout na usnesení o bezpečnosti země, když nesedí v sále?
Oni sedí někde v předsálí, není problém je sehnat.
Takže se s nimi dohodnete mimo sál a pak s vámi přijdou usnesení odhlasovat?
Uvidíme. Myslím, že ve středu v devět ráno tady zase budou všichni v plné palbě a bude vystupovat ten, kterého nejmenujeme. Předpokládám, že přijde s dvouhodinovým pláčem sám nad sebou a nad tím, jak jsou na něj všichni zlí. A všichni jeho poslanci mu přijdou zatleskat. Potom snad přejdeme k normálnímu jednání. Usnesení o bezpečnosti země by mělo být v zájmu všech sil v sále, nebo minimálně hnutí ANO, abych nemluvil za SPD. Ale jestli se na něm dokážeme domluvit, nejsem teď schopen odhadnout. Já jsem vždy připraven na kompromis.
Opozice vám vyčítá, že jste zmanipulovali přihlášky s přednostním právem, najednou vás bylo čtrnáct přihlášených a oni kvůli tomu nemohli dlouhou dobu po začátku schůze mluvit. Byla to manipulace?
Když víme, že podáváme návrh na mimořádnou schůzi, tak s tím rovnou neseme i přihlášky do rozpravy. Takže jsme nic nezmanipulovali.
Jste nejdéle sloužící poslanec. Bylo tohle normální i za dřívějších předsedů a Sněmoven?
Někdy ano, někdy ne. Je pravda, že teď začala být přednostní práva brutálně zneužívána. Zažili jsme desetihodinové projevy, každá schůze začíná dvěma velkými projevy lídrů opozice a pak ještě několika menšími s výmluvou, že nemají interpelace. Takže ano, poměry jsou mírně tvrdší ve využívání přednostních práv. Méně se tím pádem dostává na jednotlivé poslance, ale to si musí vyřešit opozice.