Článek
Tři chlapci a pět dívek nejelo do pěstounských rodin, jak ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) slibovala, když se o existenčních problémech Klokánků debatovalo. Nezamířili ani do dětského domova, ale do výchovného ústavu ve Žluticích, původně určeného jen pro problémové chlapce adolescenty. Tady se jim říká chovanci, na oknech jsou mříže.
Prostředí, do kterého museli sourozenci, vyrazilo dech nejen jejich tetám a vedení Klokánku, ale vyburcovalo i zaměstnance ústavu, kam „ústecké klokánky“ přivezli. Ti rozeslali e-mail o poměrech v ústavu, do něhož by takto malé děti a dívky vůbec neměly přijít.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Velmi nás překvapilo, že dětičky budou u nás, ve výchovném ústavu, který je určen pro děti s poruchami chování. Ihned nám bylo jasné, že zde není vhodné prostředí. Nehledě na to, že kolegové opatrující naše chovance nemají žádné zkušenosti s péčí o takto malé děti. Jsme pouze chlapecký výchovný ústav pro adolescenty. Podstatné je, že jim zde nemůže být z provozních důvodů poskytnuto takové zajištění, které by zabránilo rozvoji dětské psychické deprivace, neb se u dětí střídá hned několik pedagogických pracovníků,“ píšou zaměstnanci ústavu v e-mailu, který ve čtvrtek obdržela i redakce deníku Právo.
Zaměstnanci popisují, že výchovný ústav a dětský domov se školou je složen ze dvou budov, přičemž v první bydlí chovanci a ve druhé je škola a dvě bytové jednotky. Tam by děti měly klid i snad trochu rodinné prostředí.
Ovšem vedení domova rozhodlo o jejich umístění na jednom z oddílů v hlavní budově, kde za zamřížovanými okny bydlí chovanci, kteří podle jejich popisu pravidelně verbálně i fyzicky napadají pedagogické pracovníky.
„Jedná se o to, že naši chovanci mohou vše, denně kouří i v zařízení, obstarávají si drogy, pod jejichž vlivem jsou často i na oddílech. Ví o tom místní policejní oddělení i městský úřad,“ píší zaměstnanci, kteří se už několikrát snažili stěžovat na zdejší poměry na ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy. Dosud bez většího úspěchu.
Podle informovaného zdroje Práva například radniční komise prevence kriminality často projednává případy útěků, alkoholu a drog ve spojení s chovanci žlutického ústavu. Také policejní mluvčí Kateřina Krejčí Právu potvrdila, že policie takové případy několikrát šetřila.
Ředitelka ústavu Michaela Castková odmítla odpovědět na dotazy Práva. „Na nic vám odpovídat nebudu. Děti k nám byly přiděleny na základě usnesení soudu. Máme je tu teprve dva dny a snažíme se jim zajistit co nejlepší prostředí,“ řekla do telefonu. O umístění do tohoto zařízení rozhodl Josef Kopp, samosoudce Okresního soudu v Ústí nad Labem. Návrh podal soudu ústecký magistrát.
Nechtěli jsme je rozdělovat
„Nemáme jiné řešení, přikazuje nám to zákon. Nechtěli jsme je rozdělovat a zařízení na Karlovarsku je jediné, které bylo ochotno je přijmout,“ řekla Právu mluvčí Ústecké radnice Romana Macová. Podle ní je řešení přemístění dětí dočasné. „Sociální pracovníci nyní plně spolupracují s rodinou dětí,“ dodala.
Podle Marie Vodičkové, ředitelky Fondu ohrožených dětí (FOD), který provozuje Klokánky, mohl soudce dvě skupiny sourozenců znovu svěřit do Klokánku, ovšem neučinil tak zřejmě na doporučení Ministerstva práce a sociální věcí ČR a nyní platné litery zákona. Proč musely do výchovného ústavu, je však otázkou.
„Navíc děti byly umístěny 120 kilometrů od Klokánku, kde žily a kam za nimi aspoň jednou za dobu mohli rodiče. Proč musí tyto děti strávit dětství v pasťáku pro problémovou mládež, mi vážně není jasné,“ zlobí se Vodičková.
Ministryně Marksová je mimo republiku, ale její podřízení se už začali situací zabývat. „Podle informací, které máme k dispozici, bylo toto umístění vybráno kvůli tomu, aby sourozenci zůstali pohromadě. Měli by tam mít svou skupinku, nezávislou na zbytku ústavu. Avšak i nadále budeme s úřadem a sociálními orgány hledat dlouhodobé řešení,“ řekl ve čtvrtek odpoledne Právu mluvčí MPSV Petr Habáň.