Děti uprchlíků si zvykají na český režim ve škole jen pro ně

Jinak jsou to ale úplně normální děti, něco je baví víc, něco míň, někdo pilně studuje, jiný se víc poflakuje. Mnohé už jsou tady kvůli válce skoro rok.

„Už bych chtěl do normální školy,“ říká skvělou češtinou takřka bez přízvuku jeden ze starších žáků ve zcela zaplněné třídě. Do stávajících základních škol se ukrajinské děti neměly šanci vejít, do Mladé Boleslavi jich s matkami či rodinami přišly stovky. Proto město zřídilo základní školu s devíti třídami speciálně pro ně.

Po vypuknutí války a přistěhování do Mladé Boleslavi se děti učily v provizorních prostorách, kde se dalo, nejvíc jich chodilo do bývalého hotelu a třídy byly v restauraci či saloncích, kde bývaly diskotéky. Těm, kterým šel dobře český jazyk, se po pár týdnech či měsících podařilo dostat do běžných škol. Místa se našla pro více než dvě stovky dětí, ale skoro tři stovky neměly kam jít.

„Zdejší školy jsou na hraně kapacity. Proto vznikla tato ukrajinská škola,“ řekla Právu ředitelka Základní školy Dr. E. Beneše Brigita Šulcová, která dostala na starost i ukrajinskou školu stojící poblíž té její. Přes letní prázdniny musela rychle nechat budovu uvolněnou po soukromé škole vymalovat, sehnat lavice, interaktivní tabule, vybavení do počítačové učebny, knihy a hlavně učitele.

Prvňáky a druháky se podařilo začlenit do běžných škol, tady jsou třídy od 3. do 9. ročníku, největší nápor byl u starších dětí, takže 8. a 9. třída jsou po dvou. V každé z devíti tříd je zhruba třicet dětí. Na obědy, do tělocvičny nebo třeba do praktických učeben chodí do sousední Benešovy školy.

„Zpočátku chodily pořád pozdě, chyběla disciplína. Možná to některé děti pořád berou trochu jako hru, jako tábor,“ mínil zástupce ředitelky Jan Dvořák. Na mnohých je ale vidět velká motivace. „Jak dopadl test z češtiny? Kdy můžu přestoupit na jinou školu,“ ptali se, když vstoupila ředitelka do učebny.

„Vždy po třech měsících dělají zkoušku, je vidět progres, zlepšují se, ale přestup na zdejší základní školy je možný, jen když se tam uvolní nějaké místo,“ uvedla ředitelka Šulcová.

V jedné ze tříd se zrovna učila němčina. „Ta je ještě těžší než český jazyk,“ hodnotila jedna ze žákyň.

Ukrajinské děti se učí všechny předměty. „Mají sice navíc doučování z českého jazyka a matematiky, ale jinak mají i ostatní předměty, aby byla výuka pestrá a bavila je. V náročnějších předmětech, jako je třeba fyzika nebo dějepis, berou jen základy,“ přiblížila ředitelka podobu výuky.

Ve škole učí osm ukrajinských pedagogů a pět českých. Učit by se mělo v češtině, ale když děti nerozumějí a je potřeba vysvětlovat, zní ukrajinština.

„Děti mají docela velké sebevědomí, hodně se jich hlásí na maturitní obory,“ poukázala ředitelka. Jinak ale mají i možnost studovat online ve školách ve své vlasti. Zpátky domů se ale jejich rodiny zatím nestěhují. Během roku jich ze školy podle Dvořáka odešlo asi patnáct. I proto se s fungováním školy počítá i v příštích letech.

„Chceme sehnat do každé třídy asistenta a ještě to tady chceme upravit, aby se mohly třídy od září půlit,“ plánuje ředitelka.