Článek
Přesná čísla výjezdu k topícím se a zachráněným dětem nemocnice ani záchranky sice nevedou, ta nejtragičtější statistika je však výmluvná.
V Ústeckém kraji se během prázdnin utopili desetiletý chlapec a sedmnáctiletý mladík. Ve slepém rameni Úhlavy v Nýrsku vzala voda život tříletému chlapci. Na jihu Čech hned dvěma dívkám. Jedna utonula v rybníku, druhá v hasičské nádrži. „V loňském ani předloňském roce v důsledku topení přitom žádné dítě v kraji nezemřelo,“ dodal jihočeský policejní mluvčí Milan Bajcura.
Dvě malé děti přišly ve vodě o život na Karlovarsku. „Jednalo se o čtrnáctiletou dívku a sedmiletého chlapečka,“ uvedl mluvčí karlovarské krajské záchranné služby Lukáš Hutta, podle kterého se vývoj v tomto směru rok od roku zhoršuje.
Mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl spočítal, že jejich záchranky v létě zasahovaly nejméně desetkrát u topících se dětí. Dvakrát už bylo na pomoc pozdě. Šestnáctiletý kluk se utopil v rozbouřeném splavu Ostravice, sedmnáctiletý na koupališti v Ostravě.
Lékař: nárůst je jednoznačný
„Nemám sice žádná přesná čísla, ale nárůst je jednoznačný a je skutečně nepříjemný. Dokonce mám obavu, že zdatnost mládeže a schopnost plavat je v této věkové kategorii poměrně malá a do budoucna s tím budeme mít zřejmě ještě větší problémy,“ řekl Právu primář dětského oddělení Nemocnice České Budějovice Vladislav Smrčka.
Příčiny vidí záchranáři nejen v tradičním podcenění nebezpečí, který vodní živel skrývá, ale i nedostatečném plaveckém výcviku na školách.
Pedagogové pak k tomu dodávají: vlivem počítačových her u dětí slábne pud sebezáchovy. Jak řekl Právu ředitel ZŠ Praha-Petrovice Petr Zeman, vlivem počítačových her, kde vystupují často nesmrtelné figurky, děti čím dál častěji nedokáží odhadnout míru nebezpečí. „Jako kdyby se jim snižoval pud sebezáchovy a rok od roku je to horší,“ dodal ředitel.
Nebezpečí hrozí i v bazénech
Dalším z důvodů, proč se děti více topí v přírodě, mohou ale podle odborníků představovat bazény, které si lidé pořizují domů. Děti se tak koupou na malém prostoru, v malé hloubce, ve stabilních podmínkách, kdy je na dno vidět. Ztrácejí tak přirozený respekt z vody. „Neuvědomují si poté, že v přírodní vodní nádrži dno klesá,“ uvedl pro Právo ředitel Záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý.
Jenomže samotné zahradní bazény, zdánlivě bezpečné, mohou být pro menší děti smrtící pastí. „Fenoménem poslední doby jsou případy tonutí dětí v zahradních bazénech. Od letošního května do srpna jsme měli tři podobné případy dětí, jejichž stav byl velmi vážný a které byly v ohrožení života. Souvisí to s přibýváním počtu těchto bazénů na zahradách. Týká se to zejména těch, které jsou zapuštěny do země a nejsou nijak chráněny,“ uvedl mluvčí moravskoslezských záchranářů.
Také mluvčí středočeské záchranky Tereza Janečková vidí v bazénech nové skryté nebezpečí. „Bohužel těchto případů určitě přibývá. Zřejmě je to tím, že malé bazénky nebo jezírka jsou téměř na každé zahradě rodinného domu a rodiče často nechávají děti bez dozoru s tím, že se v tak malém množství vody nemůže nic stát,“ domnívala se Janečková.
Plavání? Závisí to na škole
Podle dotázaných lékařů zkušenosti z letošního léta naznačují, jak důležitá je výuka plavání na školách. Děti se přitom dnes s plaváním ve školách ale nemusí vůbec setkat. Povinné osnovy nahradily vlastní školní vzdělávací programy. Každá škola tak učí v současnosti jinak.
„Závisí na jednotlivé škole, zdali má ve svém vzdělávacím programu právě plavání. Rozumná základní škola si jej tam zařadí ve třetí a čtvrté třídě. Ale je zde jeden problém. Peníze. Ne každé škole totiž přispěje na půlroční plavecký kurz zřizovatel, jako je tomu u nás a rodiče ne vždy chtějí částku uhradit. Je to pro ně moc peněz,“ řekl Právu ředitel petrovické ZŠ Zeman.