Den D se blíží. Do Normandie míří z Česka armáda nadšenců

Třeba pro plzeňský Military Car Club ovšem nastal den D už v pátek, když na dvojici kamionů naložili sedmadvacet kusů historické válečné techniky. „Čeká je dvanáct set kilometrů,“ řekl Novinkám Martin Dlouhý z uvedeného spolku. „Jedeme do Port-en-Bessin-Huppain, jednoho z přístavů, kde probíhalo vylodění,“ upřesnil Dlouhý.

Na odjezd do Normandie se tady připravoval i režisér a milovník vojenské historie Václav Marhoul: „Natěšený jsem, ale zároveň mám určitou obavu. Podle některých zpráv by tam mělo být až devět milionů lidí. A už před pěti lety to byl masakr, co se dopravy týče.“

O den později vyrazil na západ i další plzeňský klub Tommy & Yankee. A společně s ním spolupracující Army Nurse Corps, mezinárodní společenství několika žen, které na podobných akcích představují americké válečné zdravotnice. Cíl: Trévières u pláže Omaha. „Je to první město osvobozené americkou 2. pěší divizí, která došla až k nám,“ vysvětlil Tomáš Hataj z Tommy & Yankee. „Budeme mít vlastní dobový kemp, což rozhodně není běžná věc,“ podotkl Hataj. Podle jeho odhadu může z Česka vyrazit do Normandie kolem tisícovky nadšenců.

Tento týden do Normandie zamíří také delegace města Plzně, v níž nebude chybět ředitel zdejšího Pattonova muzea Ivan Rollinger.

Všichni už na oslavách v Normandii v minulosti byli, třeba Rollinger poprvé v roce 1994. „Teď se vracím asi po sedmé.“ Největší zážitek? „Probíhali tam intenzivní boje, na spoustě míst vás mrazí. Vojenské hřbitovy, to jsou místa, která z paměti nevymažete.“

Zážitkem je i pouhá procházka po invazních plážích. „Je tam zvláštní atmosféra,“ podotkl Dlouhý. „Přijdete na Omahu a dostanou vás emoce, slzy se hrnou do očí. To se nedá popsat, to se musí zažít.“

Tomáš Hataj se nejvíce těší na setkání s rodinami veteránů. „A bude to asi už i poslední možnost hovořit s těmi, kteří ještě žijí,“ sdělil Hataj. „Uvidíme se s Chesterem Sloanem, účastníkem bojů ve Francii, zrovna 1. června oslaví stovku.“

Václav Marhoul má jasno: „Nejvíce mne dostane ta atmosféra. Francouzi den D a to, co přišlo po něm, berou skutečně tak, že jejich země byla osvobozena. A to přesto, že za prvních třicet dní měli dvacet tisíc civilních obětí. Berou to tak, že to byla nezbytná oběť, aby získali svobodu. A to je fascinující.“

Na oficiality moc času nezbude. „Nicméně třeba v Arromanches budeme u reinstalace pamětní desky československé samostatně obrněné brigádě, upozornil Rollinger.

Srovnávat plzeňské Slavnosti svobody s oslavami v Normandii nelze. Nejen kvůli počtům návštěvníků - v Plzni se počítají na desetitisíce, ve Francii na miliony. „V Plzni slavíme osvobození, konec války. Pro ta euforie a radost. V Normandii je to spíše pieta za padlé spojenecké vojáky, připomínka invaze,“ konstatoval Hataj. „Pro nás jsou pláže Normandie i počátkem cesty spojeneckých vojáků na západ Čech. Proto máme potřebu tam jet.“

Přípravy zabrali rok a půl. „Kvůli bezpečnostní situaci jsme museli třeba řešit s francouzskou a německou policií problém s transportem zbraní, povolené jsou jen repliky. Takže zatím je to stres, aby vše dobře dopadlo. Ale až tam budeme, tak to z nás spadne. Vždyť je to jedna z věcí, na kterou se těšíme celý život, proč tenhle koníček děláme,“ uzavřel Tomáš Hataj.