Demograf: Přistěhovalci penze nezachrání

Jak se vyvíjí v poslední době průměrný věk dožití? Covid s ním zahýbal, ale jaký je dlouhodobý trend?

Tak jako ve většině zemí taky u nás došlo v důsledku covidu k poklesu naděje dožití dva roky po sobě, pokaždé o rok. Ale nadějné je, že podle předběžné zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) to vypadá, že loni se naděje dožití u mužů i žen vrátila na úroveň před covidem. Mělo by to být 76,1 roku pro muže a 82 let pro ženy. Všechny prognózy předpokládají, že by se měl vrátit trend prodlužování věku dožití.

Pro lepší představu. Jaká je nyní odhadovaná doba dožití 40letých, kolik by mohli trávit v důchodu, pokud by do něj odcházeli v zamýšlených 67 letech?

Pokud by se naplnil trend poslední prognózy ČSÚ, tak by současný čtyřicátník pobíral důchod v průměru 20 let, dožil by se 87 let. Žena by se měla dožít dokonce 90 roků, tedy pobírat penzi v průměru 23 let.

Doba dožití se prodlužuje s věkem, ve 40 je jasné, že nebudete ten nešťastník, který zemře velice mladý, například při nehodě. Důchod se nemůže počítat podle naděje dožití při narození, ale podle odhadu, kolik má před sebou člověk, který se dožije seniorského věku. Tak je to také navrhováno.

Pokud by to takto bylo nastavené, nesplní se ale plán dřívější důchodové komise, že by lidé měli v důchodu trávit čtvrtinu svého života. Aby toto vycházelo, měli by čtyřicátníci odcházet do penze spíše v 66 letech.

Kopíruje kvalitní, aktivní důchodový věk dobu dožití? Nebo tam se rozevírají nůžky kvůli pokroku lékařské vědy?

O tom se teď hodně mluví, počítá se tzv. délka života ve zdraví. Tam je to složitější, je otázka, kdy je člověk zdravý a nezdravý, pokud se někde fatálně nerozbije na motorce, tak se to zhoršuje postupně. Třeba není schopen běhat, jen chodit, pak nosí hůl, berle, musí jezdit na vozíku. Vždy se to odhaduje procenty, je ošidné, zda hodnotit nějakým dotazníkem, či nechat posoudit lékaře. Definicí zdravé délky života je celá řada, proto to důchodová komise odmítla jako kritérium. Shodli se, že toto by měl řešit invalidní důchod a základní důchodový věk by měl být stanoven podle věku dožití.

Člověk možná bude žít déle, je otázka, zda si penzi dokáže užít s vnoučaty.

Jedna teorie tvrdí, že lidé se udrží dlouho zdraví a největší náklady na léčbu jsou rok před smrtí, jiné tvrdí, že vydrží déle a také jsou déle nemocní. Pravda bude asi někde uprostřed. Obecně by se ale podle studií kvalita života i při prodloužení důchodového věku měla zachovat.

A když jste se ptal na ta vnoučata, je třeba brát v úvahu, že lidé mají děti později. Ženy dřív rodily ve dvaceti, nyní spíše ve třiceti. A naopak, zatímco dnes někteří ještě po odchodu do důchodu pečují o vlastní rodiče, to už po prodloužení důchodového věku těžko půjde, zvláště u mužů.

Dají se zmínit některé profese, kde je doba dožití výrazně nižší než průměr a kde naopak delší?

Vím o takových studiích třeba v USA, u nás moc ne. Problém je, že třeba člověk v té profesi nepracuje celý život, pokud zemře jako řidič kamionu, je otázka, jak dlouho to dělal. Existuje ale jasná korelace, že čím vyšší vzdělání, tím déle lidé žijí. Nemusejí přijímat rizikové práce nebo práce s příplatky za škodlivé prostředí.

Rozumím, že z kancelářské profese třeba bolí záda, ale lidé na to neumřou…

Ano, přesně tak to funguje. Ale také třeba vzdělanější projevují větší zájem o zdravý životní styl nebo vyhledávají jiné aktivity. Dříve bývalo, že, myslím, horníci, letci nebo důstojníci z politických důvodů chodili do důchodu o pět let dříve, pak se to sjednotilo. Nyní se zase o nějakých kategoriích uvažuje. Svým způsobem by spravedlivé bylo, aby lidé s nižším vzděláním mohli jít dříve do důchodu, když mají kratší dobu dožití. Aby v penzi trávili také odpovídající část života.

Ministr práce Marian Jurečka argumentuje při návrhu prodloužení doby odchodu do důchodu deficitem narozených dětí. Jak se vyvíjí porodnost, nebylo tam určité zlepšení?

Na jednu stranu je u nás úhrnná plodnost jedna z nejvyšších v Evropě, ale nestačí to. Navíc zatímco do roku 2021 se rodilo více dětí, než říkala prognóza, tak předběžná data z loňského roku naznačují docela výrazný pokles. Za první tři čtvrtletí se narodilo asi o pět tisíc dětí méně, než čekala prognóza. Odborníci už spekulují, zda za tím je horší ekonomická situace, pro některé i obavy z války, i když to se samozřejmě ukáže ještě s devítiměsíčním zpožděním.

Ženy jiné než české národnosti, či mimo Evropu, mívají více dětí. Nemohla by tedy migrace a jejich vyšší porodnost problém vyřešit, že by nakonec nebylo nezbytné o tolik prodlužovat odchod do penze?

To asi těžko. Dělaly se takové výpočty, kolik bychom potřebovali migrantů, aby naše populace nestárla. Zjistilo se, že by to musely být statisíce ročně, což je naprosto nereálné. I migranti stárnou, takže kdo by se pak staral o důchod těch migrantů. Pomohlo by to jen částečně.