Článek
Tělo je pohřbené mimo oficiální hrobku majitelů panství, a to způsobem, který je proti křesťanským tradicím. Neexistuje ani žádný náhrobek nebo jiné vodítko, co by pochovanou ženu mohlo identifikovat.
"Je to skutečně hodně zvláštní, máme z toho trochu zamotanou hlavu. V dochovaných pramenech není o této hrobce nikde ani zmínka,“ řekla vedoucí archeologického výzkumu Kateřina Postránecká ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek.
Antropoložka Erika Průchová na místě určila s jistotou pouze to, že se jedná o dospělou ženu. "Její stáří určíme přesněji až po analýze vzorku kostí,“ vysvětlila Průchová. Dobu, kdy byla uložena do hrobky, zase zjistí specialista pomocí letokruhů na zbytcích dřevěné rakve. "Máme jen jednu jistotu, ženu zde nepochovali dříve než v roce 1728, kdy byl kostel dokončen,“ doplnila Postránecká.
Záhadný pohřební rituál
Že se nejedná o obyčejnou děvečku svědčí její hábit, který se částečně dochoval. "Tělo ženy svírající růženec s medailonkem je zabalené v rubáši vyšívaném kovovou nití, na nohou měla kožené střevíce s ozdobnou přezkou. To je móda, kterou v té době nenosili obyčejní lidé. Navíc hrobka je v kostele, kde jsou na jiném místě pod oltářem pohřbeni majitelé zámku pocházející ze šlechtických rodů. Záhadou ale zůstává, proč je tahle hrobka o rozměrech dva a půl metru krát osmdesát centimetrů umístěna úplně bokem a proč tělo v ní leží hlavou na východ, což odporuje zvyklostem křesťanského pohřbívání. Jako by šlo o utajovaný pohřeb s anonymní hrobkou. To muselo mít ale nějaký důvod. Přijít tomu na kloub bude pořádným oříškem,“ uzavřela Postránecká.
Na hrobku narazili dělníci, když opravovali podlahu před vstupem ke schodišti vedoucího na ochoz. "Jednomu z nich propadlo skulinou v podlaze kladívko. Když se chtěl k němu dostat, zjistil, že je tam velký podzemní prostor. V metrové hloubce pak objevil kostru,“ uvedl kastelán Tomáš Petr.
Na obnovu kostela a sousedícího sloupu Nejsvětější Trojice získal stát jako správce zámku dotaci z Norských fondů. Rekonstrukce zahrnuje například obnovu fasád, vnitřních maleb, podlah a sanaci hrobky. Po opravě by měly památku zdobit plastiky z dílny Matyáše Brauna. Náklady se odhadují na desítky miliónů korun. Areálu dominuje především zámek, na jehož místě stál kdysi gotický hrad, později renesančně přestavěný. Současnou barokní podobu zámek dostal na konci 19. století. V roce 1976 stavbu značně poškodil požár.