Článek
Podle informací Práva by měly samohybné houfnice, které by měly jezdit na podvozcích Tatra, vyjít na 8,52 miliardy korun včetně DPH. Tedy 163 milionů korun za kus.
„Jedná se o konečnou nabídkovou cenu, která byla oproti původní předpokládané hodnotě ve výši 5,95 miliardy korun navýšena o 44 procent, a to z důvodu zvyšování inflace včetně vlivu pandemie covidu-19, přesunu výroby do ČR, zvýšených cen energií, surovin a materiálu, úprav požadavků Armády ČR, růstu průměrné nominální mzdy v Evropě v letech 2018 až 2020,“ stojí ve vládním materiálu.
Cenu měl podle informací Práva prozkoumat soudní znalec. V ceně by měla být zahrnuta první dodávka munice nutná pro zavedení do armády, školení a výcvikové simulátory. „Podpis smlouvy předpokládáme ještě v průběhu září,“ řekl Právu mluvčí obrany Jan Pejšek. První stroje by měla armáda dostat v roce 2024, poslední v roce 2026.
Proč se někteří nedostali na evakuační seznam? Šlo o bezpečnost, říká Metnar
Jak před nedávnem informovalo Právo, původní nabídka Nexteru vyrazila úředníkům ve vyzbrojovací sekci obrany dech, protože se proti plánu zvýšila o šedesát procent. Francouzi chtěli přes devět miliard, ministerstvo proto začalo vyjednávat a srazilo cenu skoro o miliardu.
Přesto navýšení ceny vzbuzuje pochybnosti. „Je samozřejmě chyba, že ministerstvo oceňování neaktualizovalo. Na druhou stranu považuji za důležité, aby se akvizice dotáhla do konce,“ řekla Právu šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
Průzkum místo tendru
Generální štáb hájí nákup děl tím, že i v době dronů a raket a uprostřed mírové Evropy potřebuje palebnou podporou s dostřelem děl nad 40 km.
„Stále je veden konvenční boj a stále existují pro nás hrozby a rizika, na které musíme být připraveni reagovat. A to nejen na území ČR. V rámci společné obrany mohou být naše jednotky a technika nasazeny se souhlasem členských států NATO i mimo území naší republiky,“ řekla Právu armádní mluvčí Magdalena Dvořáková.
Stařičké vojenské uazy už brzy vystřídají nové hiluxy
Podle vojáků jsou děla efektivní, přesná a proti raketám a dronům levnější zbraň.
Ministerstvo obrany nevybíralo děla prostřednictvím tendru, ale cenu a technické parametry posoudilo v marketingovém průzkumu. Posuzovalo osm strojů, mj. izraelská děla Atmos, švédská Archer, německé houfnice PzH-2000 nebo slovenské Zuzany 2. Ty prošly do užšího výběru. Podle ministerstva je ale vyřadila vyšší cena a horší vojenské parametry, než jaké mají děla Caesar. Slovensko v roce 2018 objednalo 25 kusů děl Zuzana 2 za 172 milionů eur, což bylo 4,5 miliardy korun a 180 milionů za dělo.
Proč ministerstvo raději nevypsalo výběrové řízení, po kterém si dodavatelé mohou hůř vynucovat další vícenáklady, Metnar vysvětluje tím, že tendr se může táhnout řadu let. A armáda potřebuje vyměnit 40 let staré houfnice Dana co nejdřív.
Děla a rakety podraží o miliardy. Něco jsme usmlouvali, hájí se Metnar
„Z hlediska bezpečnosti dodávek je nejlepší řešení nákup vláda–vláda. Tam je možné se vyhnout složitým situacím, kdy neúspěšní dodavatelé podávají stížnosti a námitky, které mohou nákup zablokovat klidně i na dva roky,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Právo.
Munici pro děla by měla vyrábět česká firma STV Group s tím, že střelecký prach bude dodávat státní podnik Explosia. Podle informací Práva dohoda o výrobě munice v Česku nebyla snadná, protože Francouzi nechtěli výrobu přepustit, ale vzhledem k tomu, že museli splnit podmínku, aby 40 procent z kontraktu vyráběly české firmy, museli ustoupit. „Všechno je vyřešeno. Munice se bude vyrábět v ČR,“ řekl Právu Metnar.
Obří nákup BVP se rozplývá
Podle něj je možné, že se do voleb stihne ještě nákup protiraketového systému Spyder od izraelské státní firmy Rafael. U nich je situace obdobná jako u děl. Cena čtyř raketových kompletů a radarů neměla překročit 10 miliard, ale Izraelci chtěli podle informací Práva navíc dalších pět miliard korun, tedy o polovinu víc.
Jasné je už nyní, že Metnar nepodepíše smlouvu na největší armádní zakázku na pořízení 210 bojových vozidel pěchoty za 52 miliard korun. Na začátku září tři zbrojařské firmy – švédská společnost BAE Systems, německá firma Rheinmetall Landsysteme a španělská společnost GDELS – zaslaly své nabídky. Podle Metnara by se o vítězi mělo rozhodnout do konce roku, to ale může ve Strakově akademii sedět jiná vláda.