Článek
Justice jim ale odmítla vyjít vstříc a důvod k zásahu nenašel ani ÚS, který stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
V letitém sporu jde o podpis na dotazníku ze září 1939, kterým se šlechtic přihlásil k německému občanství. Jeho dcery tvrdí, že k podpisu byl jednak nucen a před několika měsíci Právu řekly, že otce takto zapsal sčítací komisař se sluhou.
Upozorňovaly také, že kdyby se Salm k německému občanství nepřihlásil, mělo by to negativní dopad na jeho české zaměstnance. Podle potomků tak vlastně šlechtic nikdy nepozbyl československého občanství, které je klíčové pro dědické nároky. Salm o majetek přišel po roce 1945 na základě Benešových dekretů.
Dědičkám sice předloni vyhověl Obvodní soud pro Prahu 9, ale verdikt zvrátil odvolací Městský soud, jehož verdikt pak potvrdil i Nejvyšší soud s tím, že otázka přihlášení se Salma k německé národnosti je jen jednou z dílčích skutečností ve sporu o Salmovo občanství po Druhé světové válce. Šlechtic totiž hned po válce chtěl československé občanství zpět, než ale byla jeho žádost projednána, tak zemřel.
Až několik dní po jeho smrti dostal provizorní osvědčení o občanství, ale vlastní správní řízení bylo skončeno ministerstvem vnitra až v roce 2002 s tím, že Salmovi občanství nebylo uděleno. A bez občanství otce nemají dcery velkých nadějí na restituci majetku na Blanensku včetně zámků Blansko a Rájec-Jestřebí.