Článek
„Je to morální vítězství, ale ještě se jistě uvidíme. Počítám, že soud bude probíhat ještě pět až šest let,“ řekla novinářům Kammerlanderová po vynesení soudního verdiktu.
Soudce Vít Záveský nepřihlédl k předloženému důkazu - legitimaci, podle níž byl Karl des Fours Walderode členem Henleinovy Sudetoněmecké strany (SdP), se kterou přišla Ivana Velíšková, právní zástupkyně města Turnova, libereckého Národního památkového ústavu a dalších subjektů.
Pro legitimnost nároku rodu Walderode podle Záveského stačilo navrácení českého občanství Karlu Walderode na počátku 90. let.
„Důkaz byl nicotný. Na průkazu nebyla fotka, podpis,“ okomentoval legitimaci právní zástupce dědičky Roman Heyduk. Ten stejně jako Velíšková předpokládá, že se žalované strany se proti rozhodnutí odvolají ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Člen Henleinovy strany, tvrdí historici
Walderode přišel o majetek po válce jako Němec na základě Benešových dekretů. „V žádosti o navrácení občanství uvedl, že v SdP nebyl, což není pravda. V legitimaci je uvedeno dubnové datum roku 1938. Udělení českého občanství Karlovi Walderodemu je zavádějící,“ tvrdí Josef Kunetka z Turnova, který se kauzou dlouhodobě zabývá.
Obdobný názor mají i historikové libereckého NPÚ. Ti se přiklání k tomu, že Walderode na majetek nárok nemá, jelikož se provinil proti českému národu tím, že působil ve wehrmachtu a přihlásil se k německému občanství.