Článek
Bylo to letošní první pozorování tohoto nebeského úkazu v Česku. Vidět byl nad severním obzorem.
„Počátek léta je ideální k pozorování nočních svítících oblak. Po západu Slunce, v kontrastu s tmavým pozadím noční oblohy, mají podobu vějířovitých mraků se stříbřitým zabarvením: bílé či s perleťově modrým odstínem, tu a tam s nazlátlým okrajem,“ řekl Novinkám ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
V nadsázce poznamenal, že tento úkaz pomyslně odstartoval letošní sezonu nočních zářících mraků.
V Brně nově zazáří Astrosféra: Obří nafukovací hvězdná obloha
Tato oblaka se tvoří v nejchladnější části zemské atmosféry, ve výšce kolem 80 kilometrů, a to za teploty -120 stupňů Celsia.
„Pravděpodobně se jedná o mikroskopické prachové částice pokryté ledem, které se sem dostaly buď po vulkanických explozích, či z kosmického prostoru v podobě pozvolna se snášejících mikrometeoritů,“ vysvětlil k hvězdnému úkazu Dušek.
Původ noctilucentních mraků je nejistý. Není vyloučeno, že až do exploze sopky Krakatoa v Indonésii v roce 1883 vůbec nebyly pozorovány. Kdy a v jaké podobě se objeví, nelze předpovědět. Nejčastěji jsou viditelné dvě hodiny před půlnocí a dvě hodiny před východem Slunce.
Toto je snímek pořízený z brněnské hvězdárny před půlnocí. Nad severním obzorem lze pozorovat světlo. Zářící mraky jsou lépe patrné nad videu pořízeném z on-line kamery na hvězdárně
Informace o přesných pozorováních těchto nočních mraků najdou zájemci na internetové stránce ukazy.astro.cz/nlc-pozorovani.php.
„Záznamy pozorování před rokem 2004 jsou velmi zřídkavé, v posledních letech jsou však stříbřitá oblaka v období jejich hlavního výskytu v červnu a červenci pozorována každoročně. Příčinou je zřejmě skutečná vyšší četnost těchto oblak a širší povědomí o jejich výskytu, snadná dostupnost aktuálních informací a využívání záznamové techniky (v posledních letech např. webových kamer),“ uvádí web.
Obloha servíruje noční svítící oblaka i malou kometu
