Článek
Měsíční náklady se stanovují podle počtu osob v domácnosti a velikosti bydliště. Pro nájemní byty by se měly podle návrhu zvednout o 234 až 811 korun, v družstevních a vlastních bytech pak o 202 až 501 korun. Upravují se i částky za pevná paliva a za náklady srovnatelné s nájemným. Ministerstvo práce odhaduje, že by navýšení normativů mohlo znamenat pro příští rok 335 milionů korun na dávky navíc.
V Česku se vyplácejí dvě dávky na bydlení – příspěvek a doplatek. Loni do konce září se na ně vydalo 7,3 miliardy korun, letos za stejné období 6,6 miliardy.
Úřady práce budou moci kontrolovat domácnosti kvůli příspěvku na bydlení, navrhla poslankyně ANO
Na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemník, který je v bytě trvale hlášený, pokud mu na pokrytí nákladů na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmu. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi normativem a 0,3- či 0,35násobkem příjmu. Doplatek má dorovnat výdaje na bydlení tak, aby lidem zbylo na živobytí. Za přiměřenou bytovou plochu pro jednu osobu se považuje 38 metrů čtverečních, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82 metrů.
V Praze se letos státem stanovené náklady pohybují v nájemních bytech podle počtu lidí v domácnosti od 8 233 do 18 805 korun, ve vlastních či družstevních bytech od 4 670 do 11 268 korun. Od ledna by to mohlo být v nájmu 8 577 až 19 617 korun a ve vlastním od 4 872 do 11 769 korun.
Výdaje na důchody a sociální dávky strmě rostou
V dalších místech republiky jsou podle velikosti bydliště náklady nižší než v metropoli. Nejmenší jsou v obcích a městech s méně než 10 000 obyvateli. V nájemních bytech tam činí od 5 117 korun pro jednu osobu do 12 082 korun pro početné rodiny, od ledna by to mohlo být 5 374 až 12 703 korun. Ve vlastních a družstevních bytech jsou mimopražské normativy stejné jako v hlavním městě – mají činit od ledna od 4 872 do 11 769 korun místo letošních 4 670 až 11 268 korun.
Místo dávky příspěvek
Ministerstvo v dávkách na bydlení chystá změny. Už dřív oznámilo, že by místo dvou dávek mohla existovat jen jedna. Před prázdninami se pak objevil návrh zákona, podle něhož se měl místo příspěvku poskytovat přídavek. Podmínky pro jeho vyplácení se měly zpřísnit. Doplatek se měl zrušit.
Do ubytoven se od roku 2024 dávky na bydlení vůbec neměly posílat. Plán sklidil ostrou kritiku. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) pak uvedla, že to byl jen pracovní materiál, který z jejího úřadu unikl. Minulý týden řekla, že tento návrh je „ze stolu“. Současně ale prohlásila, že očekává, že by se na doplatku na bydlení mohly ušetřit stovky milionů korun.
