Článek
Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu s tímto zákonem. Penc se ale nyní opět rozhodl ji zpřístupnit, protože po konzultaci s právníky dospěl k závěru, že tomu tak není.
Zákon na ochranu osobních údajů podle Pence uvádí, že archiválie vzniklé z činnosti StB nemají ochranu osobních dat, to znamená, že mohou být zveřejněny. Kdyby tomu tak nebylo, tak by nemohl fungovat ani Ústav pro studium totalitních režimů. Kdyby ústav fungoval, jak má, a databázi sám zveřejnil, pak by ji prý Penc nemusel zveřejňovat.
Uvedení jména v seznamu podle Pence neznamená nic jiného než to, že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. Aktivista odhaduje, že v něm je 80 procent "hrdinů", kteří se ničeho nedopustili a byli pouze persekvováni StB.
Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat. Prý dostal stovky dopisů od lidí, kteří databázi využili v prvních měsících fungování, a pomohla jim.
Penc uvedl, že je v databázi i on. Kdyby měl někdo pocit, že je v "divné partě", tak je v databázi například se zpěvačkou Martou Kubišovou, exprezidentem Václavem Havlem ale také se zpěvákem Karlem Gottem, uvedl aktivista. Jde podle něj o pouhou pomůcku usnadňující vyhledávání archiválií, kterých jsou kilometry. Databáze je pro archiv stejně potřebná jako například katalog knih pro Národní knihovnu, bez kterého by také nebylo možné vyhledávat a půjčovat knihy.
Penc chtěl přispět k vyrovnání s režimem
Penc je přesvědčen, že zveřejněním databáze přispěl k vyrovnání s totalitním režimem. Nejde podle něj jen o lidi, kteří komunistický režim zažili, ale o to, aby generace, která komunismus nezažila, pochopila, jak je nebezpečné rozvíjet státní aparát tak, že je schopen sledovat až 10 procent obyvatel. "Jde o to, aby nová generace neopakovala stejné chyby," zdůraznil.
Nezveřejnění databáze Ústavem pro studium totalitních režimů považuje Penc za selhání. Byl to jeden z důvodů proč inicioval petici za odvolání jeho ředitele Pavla Žáčka, kterou podepsal i Havel. Celkem ji podepsalo 40 lidí. Jako důvod vzniku petice se také uvádí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka, jako na informátora StB. To prý ale byla jen poslední kapka v řadě pochybení ústavu.
Žáčkovi příznivci iniciovali naopak petici na podporu ústavu, kterou podepsalo asi 110 lidí. Penc ale tvrdí, že mu o zrušení ústavu nejde, ale jen o to, aby fungoval tak, jak má, a o vyvolání diskuse na toto téma.