DATA: Nástup černého kašle

„Dcera se necítila dobře, hodně ji několik dní bolela hlava, břicho a pokašlávala. Učitelka nám pak napsala, že mají ve třídě potvrzený černý kašel,“ popsal Jakub Svoboda z Prahy. Otestovat nechal pro jistotu i druhou dceru, která se také necítí dobře. „Pediatrička oběma preventivně nasadila antibiotika. Teď čekáme na výsledky testů,“ doplnil.

O nemoci informují na webech také základní školy v jižních Čechách, kde je nemocných nejvíce.

Za dramatickým nárůstem černého kašle, známého jako pertuse (pertussis), je podle epidemioložky Státního zdravotního ústavu Kateřiny Fabiánové souběh více příčin. „Během covidových let byl velmi nízký výskyt respiračních infekcí kvůli zavedeným opatřením. Nedocházelo proto k onemocněním, která běžně vídáme. Tím narostl počet vnímavých jedinců,“ nastínila.

Podobný jev se loni odehrál u streptokokových infekcí. Například spály, kde onemocnělo téměř sedm tisíc lidí, nejvíc od roku 2008.

Vliv má také vyprchávající ochrana po očkování proti černému kašli, která ochrání před nákazou nanejvýš čtyři roky. S odstupem se snižuje efekt vakcín u všech onemocnění.

„Máme populaci očkovanou novější vakcínou proti černému kašli, která je bezpečnější, ale má kratší účinnost. Zhruba za tři až čtyři roky po aplikaci se mohou objevovat první případy onemocnění. Bude to zřejmě mimo jiné tím, že se bakterie mění a může se snadněji šířit,“ vysvětlila Fabiánová, proč je teď tolik lidí náchylných ke stonání.

A pak je to proočkovanost. Zásluhou povinné vakcinace dětí do deseti let není u černého kašle nízká. Pohybuje se dlouhodobě kolem pětadevadesáti procent, což je nutné minimum. „Pertuse a spalničky jsou, co se týče nakažlivosti, jedny z nejnakažlivějších infekcí a proočkovanost by měla být minimálně pětadevadesát procent,“ zdůraznila Fabiánová.

Ze zákona se v Česku očkují děti od devátého týdne narození hexavakcínou - pro rodiče jde o důvěrně známou kombinaci „šest v jednom“. Látka je zaměřena proti záškrtu, tetanu, černému kašli, infekční žloutence typu B, dětské obrně a invazivním onemocněním způsobeným bakterií Haemophilus influenzae typu B. Podává se ve třech dávkách.

Povinné přeočkování proti záškrtu, černému kašli, tetanu a dětské obrně musí podstoupit i pětiletí a desetiletí. Tam už je podíl očkovaných nižší. Pohybuje se kolem 90 procent u pětiletých a 93 procent u desetiletých.

Dospělým se doporučuje přeočkování jednou za 10 až 15 let. Musí si ho ale zaplatit ze svého, což je důvodem, proč stát dlouhodobá data o přeočkování dospělých nemá.

Od ledna se černý kašel prokázal u víc než 2200 osob. Více, přibližně o tisíc, bylo hlášeno naposledy v roce 1963. Mezi nemocnými převažují mladí mezi patnácti a devatenácti lety, což je přesně skupina, která byla naposledy očkována mezi 10. a 11. rokem.

Infekce se ovšem šíří v populaci natolik, že se dostává i k lidem, které může vážně ohrozit. „Vzhledem k tomu, že většina případů zůstává nehlášena a nediagnostikována, bude jich určitě mnohem víc,“ upozornila expertka ze Státního zdravotního ústavu.

Obavy se týkají hlavně malých dětí bez plného očkování, které by mohly kvůli komplikacím a těžkému průběhu zemřít. „Očkované děti mají protilátky a průběhy mohou být mírnější,“ vysvětlila dětská praktická lékařka Ilona Hülleová. Chránit je potřeba i chronicky nemocné a seniory.

Úskalím je, že člověk nemusí vědět, že infekci roznáší. Obvykle se příznaky objeví do deseti dnů od rizikového kontaktu. V některých případech k tomu ale může dojít i po třech týdnech. Infekční bývá člověk tři až čtyři dny předtím, než zpozoruje první symptomy.

Nemoc se ale může protáhnout na několik týdnů až měsíců. Přináší s sebou těžké zápaly plic a úporný kašel, kvůli kterému mnozí nespí, bolí je hlava a mají od kašlání namožené všechny svaly. U žen po čtyřicítce zpozorovali lékaři močovou inkontinenci při záchvatech kašle. Část lidí může projít nemocí bez potíží.

Neléčené problémy mohou podle Fabiánové trvat šest týdnů, ale i tři a více měsíců. „Proto se to někdy v literatuře označuje jako stodenní kašel,“ doplnila.

Černý kašel je bakteriální a léčí se antibiotiky. Pokud se podají v počátku, zablokuje se rozpad bakterií, které by začaly vylučovat toxiny způsobující dlouhodobý kašel. Léčba má smysl i v pozdější fázi, brání rozvoji jiných bakteriálních infekcí.

„Pro rodiče je důležité vědět, že děti s černým kašlem nemají rády suchý vzduch. Ten vysušuje a dráždí ke kašli. Je proto lepší často větrat, chladnější prostředí, hodně pít a nejíst dráždivou stravu,“ poradila epidemioložka.