NERV předepisuje státu dietu. Koalici to moc nevoní

„Musíme to vnímat jako jakési menu, ze kterého bude vláda vybírat,“ uvedl k návrhům premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním jednání vlády.

Jednotlivá opatření však odmítl komentovat. Zdůraznil pouze, že kabinet „vychází z programového prohlášení, ve kterém se zavázal, že nebude zvyšovat daňové zatížení“.

Podobně se ohledně zvyšování daní vyjádřil i šéf STAN a ministr vnitra Vít Rakušan.

Členové NERVu varují před vysokými schodky, které zvyšují zadlužení státu, a vybízejí k úsporám i opatřením k navýšení příjmů. Jednou ze zásadních navrhovaných změn je zvýšení daní na úroveň roku 2020, tedy před zrušením superhrubé mzdy.

Vicepremiér Ivan Bartoš pro Novinky uvedl, že Piráti jsou rozhodně pro nižší zdanění práce, jsou ale i pro férové nastavení například daně z tabákových výrobků. „S řadou návrhů NERVu se ale ztotožňujeme a povedeme o nich podrobnější diskusi,“ sdělil.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 k možnému zvyšování daní jen obecně poznamenal, že TOP 09 byla vždy pro „rozpočtovou zodpovědnost“. „Je tam řada aspektů, o kterých je možné diskutovat,“ vyjádřil se k návrhům rady.

„Některé z návrhů jsou blízké našim dlouhodobým prioritám,“ napsala v SMS Novinkám šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s tím, že nechce předjímat výsledné stanovisko strany k jednotlivým návrhům.

NERV jako možné opatření navrhuje i pozdější odchod do důchodu, než je současných 65 let. Za nevyhnutelné to již v polovině října označil šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nutné to podle něj bude ale až v roce 2030, řekl tehdy serveru Seznam zprávy.

V těchto dnech to tak podle něj zatím není úplně na stole. „V současné době je nereálné zvýšení věku do důchodu, spíše je třeba jednat o pozitivní motivaci lidí, aby zůstali dobrovolně v zaměstnání i po dovršení důchodového věku,“ míní lidovec a předseda sněmovního výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský.

„Co se týče důchodů, je třeba vést odborné diskuse o řadě variant, za nás se nyní k tvrdému rušení hranice 65 let nekloníme,“ uvedl také Bartoš.

Úvahy ekonomů směřovaly také k možnému zavedení odloženého školného na vysokých školách. Náklady na studium by podle nich absolventi mohli začít splácet až v okamžiku, kdy by jejich příjem dosáhl určité hranice.

Ani k tomuto kroku ale nejsou zástupci koalice úplně nakloněni. „Jsme skeptičtí ke krokům, které by nejvíce dopadly na rodiče s malým dětmi či lidi v tíživé situaci, typu školné,“ nastínil Bartoš.

„V současné situaci rodin nevidím zavedení školného na vysokých školách jako reálné,“ zmínil podobně pro Novinky i lidovec Kaňkovský. „Je potřeba o tom diskutovat,“ řekl zase Válek.

Loni skončil rozpočet se schodkem 420 miliard korun. Letos kabinet počítá s jeho výší na úrovni 375 miliard a na příští rok by měl schodek šplhat k 295 miliardám korun. Ačkoliv ČR stále patří k méně zadluženým zemím v rámci EU, tempo růstu dluhu je podle expertů varovné a neudržitelné.