Daň z nemovitostí nakonec zůstane obcím. Balíček zřejmě čekají i další změny

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) je při jednání ve Sněmovně například ochoten přistoupit na to, aby zvýšená daň z nemovitosti zůstala výhradním příjmem obcí.

Měly by se také přesunout některé položky mezi nově plánovanými sazbami daně z přidané hodnoty (DPH) 12 a 21 procent. Ministerstvo financí se už při­klonilo k tomu, aby rostlinné alternativy mléka, které jsou drahou součástí jídelníčku mnohých alergiků, byly od ledna, stejně jako balené kravské mléko, ve snížené sazbě daně, nikoli tedy v základní 21procentní.

Vládní Piráti také stejně jako ministerstvo pro místní rozvoj nebo i zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v připomínkovém řízení nyní požadují přeřazení menstruačních potřeb ze základní do snížené sazby DPH.

Místo dvou snížených sazeb deset a 15 procent DPH bude nově jedna 12procentní. Balíček také přesouvá některé položky do základní sazby 21 procent.

V této základní sazbě 21 procent jsou například kadeřnické služby, odvod odpadu, noviny, řezané květiny či točené pivo. Speciální případ budou knihy, na které se DPH nebude uplatňovat.

V připomínkovém řízení se pak objevily například i hlasy proti omezení zvýhodnění benefitů pro zaměstnance.

Co se týká daně z nemovitostí, sazba se má příští rok zvýšit až na dvojnásobek. Navýšené inkaso mělo jít původně státu, původní suma jako dosud obcím. Od roku 2025 má daň dál růst podle automatického valorizačního mechanismu. V příštích dvou letech má zvýšení daně přinést nejméně 9,3 miliardy.

„Chceme zachovat daň z nemovitosti nadále plně v kompetenci zastupitelstev obcí a její výnos jejich stoprocentním příjmem,“ prohlásil předseda Svazu města a obcí František Lukl po úterním jednání se Stanjurou. Výpadek očekávaných příjmů z této daně by se měl státu kompenzovat prostřednictvím ponížení podílu obcí na dani z příjmu právnických a fyzických osob. Ke změně návrhu má dojít ve Sněmovně.

Stanjurův balíček počítá s tím, že vzroste daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent a celý dodatečný výnos má jít podle původního návrhu do státního rozpočtu.

Balíček obsahuje opatření, která vyžadují legislativní změny. Mění přes 60 zákonů. Jeho součástí tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace v objemu 150,7 miliardy Kč za dva roky.

K balíčku je přiřazena i novela zákona o hazardních hrách, která mimo jiné zpřesňuje pravidla pro legální provozování online hazardních her. Konsolidační plán mimo jiné omezuje a ruší některé daňové výjimky.

Nově už nebude možné uplatňovat daňovou slevu na školkovné, slevu na studenta nebo členský příspěvek v odborech. Slevu na manželku bude možné uplatit, pouze pokud se stará o dítě do tří let.

Balíček také ruší daňové zvýhodnění nepeněžních benefitů či omezuje podporu stavebního spoření na polovinu. Zaměstnanci budou mít znovu povinnost přispívat na nemocenské pojištění, vláda pro ně zavede povinný odvod se sazbou 0,6 procenta z jejich hrubého příjmu.

Konsolidační balíček vláda představila v polovině května, na konci měsíce se uskutečnilo zkrácené připomínkové řízení. Mnoho organizací přitom kritizovalo, že čas na podání připomínek byl příliš krátký vzhledem ke komplexní povaze materiálu.

Návrh jde na vládu s rozpory u 218 podaných připomínek. Po předpokládaném schválení kabinetem by ho Sněmovna měla začít projednávat v úterý 11. července.