Článek
Jurečka ve středu dohodu potvrdil při příchodu na vládu. „Včera to bylo projednáno na jednání koaliční rady,“ řekl. „Když se podíváme na jiné státy v Evropské unii, tak velká část států to bude chtít aplikovat na rok 2022,“ doplnil.
O dohodě v úterý informovala na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. „Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit,“ uvedla.
Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022, což žádali i ekonomové. Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit. Proto Piráti s windfall tax na jaře po vzoru západních zemí přišli.
— Olga Richterová - místopředsedkyně Sněmovny (@olgarichterova) October 18, 2022
Ministerstvo financí původně avizovalo, že navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. „Určitá část firem má ale již v letošním roce prokazatelně výrazně větší zisky díky této situaci na trhu,“ vysvětlil ministr.
Ne všichni členové vládní koalice s tím, aby daň platila již letos, ale souhlasí. Proti je i Jurečkův stranický kolega – ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
„Mám na to svůj postoj a ne se vším jsem ztotožněn. Není problém, zda se vybere tolik peněz. Měl bych výhrady k tématu retroaktivity,“ řekl novinářům před jednáním kabinetu.
Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Ekonomové: Mimořádná daň vynese méně
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro příští rok očekává na základě daně výnos ve výši 85 miliard korun. V dalších letech by měly být výnosy nižší.
Evropská komise se dohodla, že daň z mimořádného zisku by měla být nejméně 33 procent.