Článek
Podle ČSSD by rodič, který má v péči dítě a jehož partner neplatí výživné, mohl žádat o státní alimenty po dvou měsících. „Předpokládáme, že je to záloha, která se státu vrátí. Chceme řešit situaci dětí, a to hned,“ řekla předkladatelka Alena Gajdůšková.
Ta do předlohy zapracovala dva nápady kritiků novely. Podle jednoho z nich musí žadatel o výživné prokázat, že vyzval svého partnera k zaplacení. Druhý navrhuje zvýšit dlužnou částku o deset procent, které půjdou přímo státu, a to kvůli administrativním nákladům.
Jen další dávka, vadí poslankyni ANO
„ČSSD jen zavádí další dávku. Prokázat, že dotyčný dva měsíce neplní povinnost, může být problematické,“ argumentovala Andrea Babišová (ANO).
Vládnímu hnutí také vadí, že by se zálohované výživné započítávalo do příjmu rodiny, postiženému rodiči by se tak mohl snížit příspěvek na bydlení.
Proti návrhu byla i Veronika Vrecionová za ODS. „Nenalhávejme si, že stát vymůže zálohované výživné zpětně. I podle expertů by se vymohla tak tři procenta,“ řekla.
Jde přece o děti
Gajdůškovou odpor překvapil. „Bavíme se o dětech, jež bez výživného strádají. Polovina matek ani k soudu nejde, buď se bojí bývalého partnera, nebo nemají na právníka, jsou v neřešitelné situaci. Prosím, buďte shovívaví, nezamítejte ty návrhy,“ žádala Gajdůšková.
Výbor ve středu také projednával poukázky, které úřady práce vyplácejí lidem v hmotné nouzi místo části dávek. Návrh Romana Sklenáka (ČSSD) tuto praxi zrušit výbor nedoporučil.
Posvětil ale návrh, podle něhož by úřady nemusely vyplácet poukázky v případech hodných „zvláštního zřetele“. MPSV by mělo vypracovat metodiku, podle níž by se měly úřady práce při vyplácení řídit.
