Další spor ve vládě? Chystané změny v dávkách vyvolávají obavy o děti

„Trochu se zdráháme, aby se krátily dávky rodinám, jejichž děti nebudou plnit povinnou školní docházku. Samozřejmě, že chceme, aby děti chodily do školy a rodiče do zaměstnání. Ale my jako STAN si myslíme, že by motivace měla probíhat jiným způsobem než takovou restrikcí,“ řekla Právu a Novinkám poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková, která seděla v Jurečkově komisi, jež změny připravovala.

Obává se, že pokud dostanou sociálně znevýhodněné rodiny méně peněz, dopadne to zase na samotné děti. „Děti by neměly trpět za to, že jejich rodiče nejsou schopni se aktivizovat a dodržovat denní režim,“ poznamenala.

Obecně však s cílem Jurečky zpřísnit vyplácení sociálních dávek souhlasí. „Lidé musí vědět, že je lepší jít do práce než ležet doma na dávkách. I proto, že pak dávají špatný příklad dětem, které následují jejich vzor,“ myslí si Vaňková.

Posílit by se však podle ní měla role sociálních pracovníků v obcích. „Ti s místní znalostí vědí, které rodině je potřeba pomoci. Je potřeba s rodinami pracovat,“ míní.

O parametrech reformy dávek chce s ministrem ještě jednat. „Zatím to byl první výkop, konkrétnosti domluvené nejsou,“ upozornila Vaňková.

Na jednání s Jurečkou se chystá i Laurenčíková. „Základní směr pokládám za smysluplný. V návrhu krátit dávky rodičům, jejichž děti nechodí do školy, však vidím několik „ale“. Musí se ošetřit riziko, aby odejmutí dávek nemělo zásadní negativní dopad na děti,“ řekla Právu a Novinkám.

Podle zmocněnkyně by úřady měly vždy v první řadě zjišťovat, proč děti nedochází do školy. „Mohou to být vážné psychické problémy, může to být fyzické násilí v rodině, může to být nefunkčnost rodičů, kteří dítěti na prvním stupni nepomohou se do školy dostat. Ale důvodem může být i šikana,“ upozornila Laurenčíková.

Proto by podle ní úřady neměly postupovat povrchně a plošně dávky odebírat. „Nesmíme trestat děti za něco, za co nemohou,“ dodala.

Nástup reformy dávkového systému, se kterým se počítá v roce 2025, by měl přinést i změny pro ukrajinské uprchlíky. Ti by nově mohli žádat o sociální dávky nebo rodičovský příspěvek.

Vaňková soudí, že je to správný krok. „Když si spočítáme, kolik nám uprchlíci již přinesli do systému peněz prostřednictvím odvodů z práce, tak se dostáváme do černých čísel,“ řekla Právu.

Jedna sociální dávka by nově podle Jurečky měla nahradit stávající čtyři, jako je příspěvek na bydlení, dávky v hmotné nouzi, příspěvek na dítě nebo příspěvek pro osoby se zdravotním postižením. Pomoc by měla být adresnější a efektivnější. Pro nárok na ni se ale bude posuzovat vedle příjmu i majetek. Podmínkou pro vyplacení peněz má být také práce či její hledání a školní docházka dětí.