Článek
„Žádosti doručené po skončení účinnosti zákona evidujeme,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob.
Ministerstvo podle něj čeká, zda projde schválením pozměňovací návrh, na němž se shodly vláda i opozice. Přidán byl nakonec k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou poslanci projednávají. Pokud návrh projde, slibuje ministerstvo, že se bude zabývat i žádostmi, který byly podány v tomto roce.
V prodloužení lhůty doufá i Sandra Pašková z Ligy lidských práv, která nespočet poškozených žen zastupuje.
Tisíce jich byly vinou státu mezi roky 1966 a 2012 donuceny nezákonně ke sterilizaci, která jim znemožnila znovu otěhotnět. Zejména romské ženy. Stát svou úlohu přiznal a zákonem, jehož účinnost skončila koncem loňského roku, zajistil každé nárok na odškodné ve výši 300 tisíc korun.
2300 žádostí
Do konce prosince přijal resort zdravotnictví přes 2300 žádostí, což násobně předčilo původní očekávání. Kritizován byl proto opakovaně lidskoprávními organizacemi i úřadem ombudsmana za průtahy v řízení i nepřiměřeně zamítavý přístup.
„Lhůta se však vzhledem k průběhu naplňování zákona ukázala jako zásadně nedostatečná,“ zdůvodňuje dvojice poslankyň potřebu prodloužení.
Podle Jakoba resort výhrady i soudní výklady zohlednil a pozitivních rozhodnutí, hlavně v loňském roce, přibylo. Z celkového počtu vyhověli k polovině minulého týdne 762 ženám, zamítli naopak 582 žádostí a v 266 případech řízení zastavili.
Značná část podnětů přišla v závěru loňského roku, kdy bylo jasné, že k plynulému prodloužení lhůty pro odškodnění už nedojde. Jen od září do prosince přišlo na ministerstvo 385 žádostí na kompenzaci. Vyplaceno bylo ženám už víc než 210 milionů korun.