Další rok ve ztrátě. Pojišťovnám budou opět chybět miliardy na péči

„V úhradové vyhlášce je hospodaření vyrovnané,“ trvá na svém ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Pravdu má jen z části. I letos se budou peníze na bankovních účtech pojišťoven ztenčovat, přestože vláda loni slíbila, že udělá vše pro to, aby tomu tak nebylo. Za posledních pět let se zůstatky na účtech sedmi zdravotních pojišťoven snížily z 36 miliard na současných 15 miliard korun.

Oproti Válkovi je resort financí skeptičtější. „Z pohledu ministerstva financí považujeme usnesení za nenaplněné, ale rozhodující bude skutečný výběr pojistného zdravotními pojišťovnami,“ reagoval pro Novinky mluvčí financí Stefan Fous.

Praxe ukazuje, že jde o hru s čísly.

Stejně jako VZP si předběžné propočty na letošek udělala i šestice zaměstnaneckých pojišťoven. I jim vyšlo, že na konci roku zaplatí za péči v souhrnu o 5,7 miliardy víc, než kolik reálně mají. Jen Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra odhaduje saldo 1,8 miliardy, podobně Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP). U ostatních je to v řádu stamilionů korun.

Válek trvá na tom, že slib splnil. Vyhláška navyšuje platby za péči v průměru asi o procento. Vtip je v tom, že si každý rok ti, kteří péči z veřejného zdravotního pojištění poskytují – nemocnice, lékaři, lékárníci –, dojednávají individuálně ještě příspěvky nad rámec ministerské vyhlášky.

A na to poukazuje i Válek.

„Správní rady pojišťoven mohou rozhodovat o tom, že zvýší úhrady cestou fondů. Pokud se čistě hypoteticky rada pojišťovny rozhodne, že v tom roce peníze rozpustí třeba na zvýšení dostupnosti pediatrické péče v regionech, tak je to rozhodnutí správní rady a vláda do toho nemá co mluvit,“ řekl Novinkám.

Ve správních radách ale zasedají i zástupci ministerstva a politických stran, včetně těch vládních, kteří tam prosazují vládní agendu.

Vidět to bylo v roce 2023, kdy poskytla VZP na odvrácení protestu nespokojených lékařů tři miliardy korun, což přislíbil předseda vlády Petr Fiala.

Anebo když ministr Válek kvůli odvrácení protestu ambulantních specialistů pomohl loni vyjednat s některými pojišťovnami vyčlenění peněz na bonusové platby pro tyto ordinace. Pro nespokojené praktické lékaře našel peníze ve vyhlášce, které přesunul z balíku určeného na léčbu ve specializovaných centrech.

„Oproti zdravotně pojistnému plánu poměrně výrazně narostly výdaje na zdravotní služby,“ uvedl minulý týden místopředseda Správní rady VZP Miroslav Kalousek. Ordinace praktiků vykázaly více výkonů, například preventivních prohlídek. Ambulantní lékaře navštívilo více pacientů „A také tam byly neplánovaně tři miliardy korun politickým rozhodnutím předsedy vlády až po schválení zdravotně pojistného plánu,“ dodal.

Za zdravotní péči o české občany zaplatí letos pojišťovny 510 miliard, dvojnásobek toho co před osmi lety. Na raketový růst upozorňují experti každý rok s tím, že je potřeba výdaje zefektivnit, nikoliv přisypávat další peníze.

Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) očekává deficit 870 milionů korun, vyplývá z návrhů zdravotně pojistných plánů.

„ČPZP je v dobré finanční kondici. Nemáme žádné závazky po lhůtě splatnosti, poskytovatelům zdravotních služeb platíme za provedené výkony řádně a včas,“ ujistila mluvčí Elenka Mazurová.

Bolavý rok to bude i pro Vojenskou zdravotní pojišťovnu, které na klíčovém tzv. základním fondu, z něhož se platí většina péče o pacienty, zbývalo ke konci roku 413 milionů korun. „Jsme věrným obrazem finanční politiky, která je tady nastavena,“ řekl Novinkám ředitel VoZP Josef Diessl.

Ostatní zaměstnanecké pojišťovny na tom nejsou o nic lépe. Všech šest jich mělo v tomto fondu asi 4 miliardy, zatímco VZP 11 miliard korun. Za dva roky tyto rezervy klesly o polovinu.

Dlouhodobě před tím varuje i ministerstvo financí. Obavu mají některé pojišťovny z toho, že s vidinou podzimních sněmovních voleb, se do přiškrcení výdajů vláda už pouštět nebude.

Způsoby na udržitelné financování zdravotní péče v Česku tak bude muset řešit nová vláda. Odkud zalepí díru v jejich rozpočtech, není jasné.