Další rána do pověsti ÚSTR, stěhování plné pochybností

Redakce Novinek získala doklady, které ukazují na nesrovnalosti v hospodaření. Vedení ústavu odmítlo, že by pochybilo, a odkazuje na to, že přesun a navýšení rozpočtu schválilo ministerstvo financí i Úřad vlády. Ministerstvo financí chyby vedení ÚSTR zlehčuje, ale podle odborníků běžně podobné nesrovnalosti netoleruje.

Ústav kvůli chystanému stěhování letos na jaře požádal o navýšení rozpočtu o 6,3 milionu ministerstvo financí. V dopise z 5. března, který má redakce k dispozici, ředitel ústavu Ladislav Kudrna píše: „Na základě podepsané smlouvy s pronajímatelem paláce Archa jsou již známy přesné finanční potřeby, které se budou týkat letošního roku.“ Ale v registru smluv je, že nájemní smlouva byla podepsána až za dva měsíce, 9. května.

Navíc pronajímatel podle žádosti měl žádat dopředu tři splátky za tři čtvrtletí a chtít 12,7 milionu, ale podle zveřejněné smlouvy činí tři splátky i se službami 11,8 milionu. V žádosti je také napsáno, že se do Archy ústav přestěhuje už od 1. července a bude platit celé pololetí, ale podle smlouvy nájem mohl začít nejdříve 1. září. K čemuž nakonec došlo.

Vedení ÚSTR odmítá, že by v žádosti uvedlo nepravdivé informace. „Nepodložené tvrzení, že jsme ministerstvu napsali nepravdivou informaci, je podřaditelné pod trestný čin pomluvy dle trestního zákoníku. Smlouvu jsme podepsali, až když nám bylo schváleno finanční krytí ze strany ministerstva,“ reagovala mluvčí ústavu Petra Jungwirthová.

Ministerstvo financí vedené prvním místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou nerozporuje, že by ÚSTR neposlal nepravdivé informace, jen tvrdí, že je nutné celý proces vnímat v kontextu. „Ministerstvo financí posoudilo výši disponibilního rozpočtu kapitoly ÚSTR pro rok 2024 a po dalším projednání s vedením byly kapitole navýšeny prostředky o 6,32 milionu korun,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva Petr Habáň.

Podle znalců jde ale o nestandardní zacházení, které by každému neprošlo. „Kdyby takovýmto způsobem požádal o navýšení rozpočtu soukromý subjekt nebo obec, tak by se dopustil závažného trestného činu,“ řekl Novinkám bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Dodal, že v případě rozpočtové organizace státu si není jist trestní odpovědností. „Nicméně je to takový poklesek, protože je to lež, že to diskvalifikuje z veřejného života každého, kdo se toho dopustil, a nelze to bagatelizovat,“ podotkl.

Také ekonom z Capitalinked Radim Dohnal má jasno. „Žádost o navýšení rozpočtu ÚSTR na jaře 2024 má mnoho znaků nehospodárnosti či zamlčování. Na tuto kauzu, a klidně na celé hospodaření ÚSTR, by se měl zaměřit NKÚ,“ řekl Novinkám Dohnal. Dodal, že náklady státu na provoz ústavu se ale zvýšily za pět let jen o osm procent, kdežto výdaje celého státu vzrostly o 21 procent. „Problém v ÚSTR je tedy více symbolický než systémový,“ dodal ekonom.

Pochybnost budí i argument, proč musel ústav odejít z domu Radost na pražském Žižkově, kam se uchýlil v roce 2019 poté, co minulé vedení ústavu nezvládlo rekonstrukci původního sídla v Siwiecově ulici.

Kudrna v žádosti vládní dislokační komisi přesun hájí tím, že dostali z domu Radost výpověď, protože jeho majitel chystá rekonstrukci. Ve skutečnosti ale dům Radost kanceláře dál pronajímá, protože rekonstrukce je v nedohlednu. Mluvčí Radosti Tomáš Zemina Novinkám řekl, že rekonstrukce započne nejdříve za dva roky. „V optimistickém scénáři začne v roce 2026, a proto dál kanceláře pronajímáme,“ dodal. Na dotaz, proč tedy vystěhovali ÚSTR, uvedl, že před rokem byli „optimističtější“ a věřili, že brzy dostanou stavební povolení.

Kudrnův náměstek Kamil Nedvědický odmítá spekulace, že se účelově domluvili s majitelem Radosti, aby se mohli odstěhovat. „Máme to od majitelů Radosti vše písemně orazítkované, do kdy jsme tam mohli být. Není to jen, jedna paní povídala nebo jeden ředitel povídal,“ řekl Novinkám Nedvědický. Dodal, že budova v Radosti jim nevyhovovala i proto, že tam nemohli dělat konference a výstavy. „Teď jsme tady pod jednou střechou, což je pro každou instituci důležité,“ podotkl.

S tím ale nesouhlasí senátor a historik Martin Krsek (SEN 21). „Proklamovaným cílem bylo sjednocení sídla Ústavu. Ten ale dál působí na dvou adresách, jen nově platí dvojnásobné nájemné. A vedení dokonce zvažuje přesun jednoho pracoviště do Petschkova paláce, tedy třetí sídlo,“ řekl Novinkám senátor. Historici ÚSTR a Archiv bezpečnostních složek, který pod ústav spadá, kromě Archy sedí v budovách v Braníku a v ulici Na Struze.

Vedení ústavu podle senátora šíří o své práci lepší obraz, než jaký ve skutečnosti je. „Ta letošní zpráva byla manipulativní a řadu fakt zamlčuje. Teprve po třikrát opakované žádosti jsem dostal informaci, kolik lidí z ÚSTR odešlo od nástupu nového vedení,“ podotkl Krsek. Dodal, že to oficiální číslo je 60, a podle odborů dokonce přes 80 lidí. Tedy odešlo za dva roky přinejmenším 50 procent zaměstnanců.

Minulý rok odešlo z ÚSTR po neshodách například celé oddělení vzdělávání, načež se Kudrna a Nedvědický distancovali od učebnice dějepisu, která v oddělení vznikla, pro údajný revizionismus vůči komunismu. Což jako nesmysl odmítlo i ministerstvo školství.

Senátor Pavel Kárník (za STAN) Novinkám řekl, že projednání zpráv byla jen formalita, protože Senát nemá nad ústavem ve skutečnosti žádnou kontrolu. „Moje pochybnosti nikdo nerozptýlil. Bylo mi během projednávání zprávy kolegy z ODS řečeno, že do účetnictví nám nic není, a mně už vůbec ne,“ řekl Novinkám senátor.

Na to, že vláda, kde má ODS největší slovo, ústavu fandí, ukazují i čísla. Letos měl ÚSTR rozpočet 193 miliony, za rok by měl dostat 214 milionů. Nová ekonomická náměstkyně ústavu Dita Výborová to během představování nového sídla novinářům mimoděk přiznala. „Vedení ÚSTR se podařilo zajistit navýšení rozpočtu na nájemné a služby. Je to obrovský úspěch. Máme zajištěn poměrně pohodlný rozpočet,“ řekla.

Senátor ODS Jiří Oberfalzer připouští, že nad ústavem drží ochrannou ruku, ale ve skutečnosti do útrob ústavu nevidí. „Dá se říci, že vedení ústavu má u ODS zastání. Ale nemyslím si, že by to vedli špatně. My ale jen jednou za rok řešíme výroční zprávu, a proto vám nemůžu více říci a je lepší se zeptat lidí z Rady ÚSTR, která na ústav dohlíží,“ řekl Novinkám Oberfalzer.

Ale ani členové rady si s otázkami, jestli přesun do nového sídla byl podle pravidel, nevědí rady. „Jako radní budu chtít podklady, abych si to mohl ověřit. Podle legendy, kterou nám řeklo vedení ústavu, ale považuji to stěhování za důvodné,“ řekl Novinkám radní Jan Mrzena. Uznává, že personální zemětřesení, kterým ústav neustále prochází, nedělá dobrý dojem. „Rada personálie neřeší, ale jak jsem mluvil s dalšími radními, tak máme zájem o komunikaci dovnitř ÚSTR, abychom si na to dokázali udělat racionální názor,“ poznamenal Mrzena.