Další nápor ukrajinských uprchlíků může přijít se zimou

„Česko již delší dobu upozorňuje, že 381 tisíc uprchlíků je při stávajících infrastrukturních kapacitách velmi vysoký počet,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Nelze však podle ní upřesnit, kolik uprchlíků by ještě Česko mohlo přijmout a kdy už by narazilo na hranice kapacit. „V čísle 381 tisíc je nyní už celá řada osob, která se zapojila do standardního systému a nepotřebuje výraznější pomoc,“ dodala Malá.

Například podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí už uprchlíci z Ukrajiny přispívají do systému více, než kolik z něj čerpají, ve druhém čtvrtletí tohoto roku odvedli 5,9 miliardy korun a čerpali 3,5 miliardy.

S tím, jak se Ukrajinci integrují, však roste také nápor na kapacity ubytování, školství či zdravotnictví. Jde zejména o otázku větších měst, například na Prahu totiž připadá přes 98 tisíc všech držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. „Největší problém vidím právě v kapacitách ubytování,“ uvedl Robert Stojanov, odborník na migraci z Mendelovy univerzity v Brně.

Ostatně i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) devět měsíců po začátku ruské agrese prohlásil: „Umíme si představit, že bychom byli schopni přijmout desetitisíce dalších příchozích, ale rozhodně ne vysoké statisíce a rozhodně ne v té kvalitě, v jaké jsme byli schopni v tomto roce pomoc poskytnout.“

Počet uprchlíků byl přitom tehdy podobný jako dnes, pohyboval se mezi 355 a 390 tisíci. Jako jeden z důvodů označoval tehdy Rakušan kapacity zdravotnického a sociálního systému.

Rozsáhlou uprchlickou vlnu Stojanov očekává jen v případě, pokud by došlo k prolomení obranných linií ukrajinské armády. Například Národní banka Ukrajiny však ve své zprávě uvedla, že ze země už nyní odchází více lidí, než kolik očekávala.

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už opustilo Ukrajinu od začátku agrese 6,75 milionu lidí, naprostá většina, bezmála 6,2 milionu, mířila do jiných evropských zemí. Stále přitom odcházejí další lidé, jen od června do října letošního roku z Ukrajiny uprchlo čtvrt milionu Ukrajinců.

Jako jeden z důvodů současného exodu jmenovala Národní banka také neustálé výpadky proudu. Mezinárodní agentura pro energii pak ve své zářijové zprávě varovala: „Nadcházející zima bude pro Ukrajinu zlomovým testem.“ Bránící se země podle zprávy utrpěla dosud nevídané škody na energetické infrastruktuře.

„Zimní sezona může trvat až šest měsíců, nejmrazivější je doba od prosince do března, kdy teploty mohou spadnout až k minus 20 °C,“ upozorňuje zpráva. Ohrožena jsou podle odborníků městská centra, kde žije sedmdesát procent populace a které mohou naplno pocítit nedostatek elektřiny a tepla.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski už na konci července upozorňoval, že „zima může být pro Ukrajince velmi obtížná a s důsledky i pro nás“, tedy že mráz přiměje Ukrajince k odchodu do zahraničí. V Polsku je přes 950 tisíc ukrajinských uprchlíků, v Německu bezmála 1,2 milionu, Česko je v absolutních číslech na třetím místě.

„V případě vysokého počtu příchozích, které by nebylo možné ve stávajících kapacitách odbavit, by bylo spuštěno krizové řízení,“ uvedla mluvčí Malá k možnosti, že dorazí masivní vlna uprchlíků. Jedním z možných řešení je pak zřízení uprchlických táborů, o nichž jako o možnosti po začátku ruské agrese mluvil i ministr Rakušan.