Článek
Ve stejné situaci jsou například i čtyři náměstci ministerstev, kteří také kandidovali. „Pokud jde o zákon o státní službě, tak ten umožňuje státním zaměstnancům působit v pozicích neuvolněného zastupitele. Podle tohoto zákona by v zastupitelstvu být mohla. Problém je však ve volebních zákonech, které dávají omezení pro státní úředníky,“ vysvětlil Právu náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký.
„Zákon o volbách do zastupitelstev krajů říká, že vedoucí zaměstnanec ústředního správního úřadu, tedy i úřadu pro jadernou bezpečnost, nemůže být zastupitelem,“ dodal.
Petr Mlsna z Legislativní rady vlády mu dal za pravdu. „Po ustavující schůzi zastupitelstva, kde se zvolí hejtman a rada, má každá osoba tři dny na to, aby buď převzala mandát krajského zastupitele, nebo aby se vzdala funkce, se kterou je post krajského zastupitele neslučitelný,“ řekl Právu.
Takhle přísný je zákon i vůči náměstkyni ministryně pro místní rozvoj Kláře Dostálové (ANO). Ta kandidovala jako jednička v Královéhradeckém kraji, kde se upekla koalice bez ANO a Dostálová by zůstala v pozici zastupitelky.
Podobně prošla do zastupitelstva i Babišova náměstkyně na financích Lenka Jurošková (ČSSD) v Pardubickém kraji, ze školství náměstek za ANO Robert Plaga, který dostal mandát na jižní Moravě, a Jana Vildumetzová za ANO z ministerstva vnitra, která aspiruje na hejtmanku v Karlovarském kraji.
„Podle zákona o volbách do krajů je funkce člena zastupitelstva neslučitelná s funkcí paní Drábové, na druhé straně to však služební zákon nevylučuje. Jde tu tedy o rozpor mezi dvěma zákony, autoritativní výklad může provést jen soud. Mimo jiné lze argumentovat zásadou, že pozdější zákon ruší předchozí,“ řekl Právu advokát Pavel Mates.
Šlo by o tisíce lidí, míní šéf Gazdík
Služební zákon, který vznikl později než volební, by tak mohl mít „navrch“. Na to sází i šéf Starostů Petr Gazdík. „Nešlo by jen o Danu Drábovou. Jde o další tisíce úředníků, kteří jsou zastupiteli. Toto jsou první volby po tom, co byl schválen služební zákon. A ten zákon jasně říká, že úředník může kandidovat do neuvolněné funkce,“ řekl Právu.
„Ani pan Gazdík, ani pan Postránecký nejsou ti, kteří by měli právo vykládat zákon. Předpokládám, že pokud by to takto bylo, tak bychom to určitě dali k soudu a ten ať rozhodne,“ dodal.
Sama Drábová se soudit nechce. „Já se o mandát soudit nebudu. V případě, že nastane taková situace, tak se musí rozhodnout Starostové a nezávislí. Já se jako státní úředník v žádném případě se státem soudit nebudu,“ řekla Právu.
Pro Seznam.cz uvedla, že v žádném případě nechce opustit svou práci na jaderném úřadu. Je tedy zřejmé, jak by se případně Drábová rozhodla.