Cyril Svoboda se chystal kandidovat na Hrad. Za jeden den si to rozmyslel

Mezi nimi i končící senátor Jan Horník (STAN). Vše nakonec skončilo u pouhého sondování. Svoboda ve čtvrtek řekl, že šlo o rychlou akci, a sběr podpisů zastavil.

„Rozhodl jsem, že to pokračovat nebude. Hned první den jsem to zarazil a řekl, aby se v Senátu podpisy nesbíraly,“ řekl Svoboda pro Lidovky.cz.

Na sociálních sítích se v souvislosti s jeho kandidaturou objevil snímek z roku 2015 ze slavnostní večeře na počest 10. výročí založení ruské propagandistické stanice Russia Today, na němž Svoboda seděl u jednoho stolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O rok dříve přitom Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

Kampaně ostatních kandidátů jsou v plném proudu a vyrukovat teď s kandidaturou by podle Svobody bylo pozdě. Podle serveru si je vědom i toho, že by tříštil hlasy katolických voličů, o které by soupeřil se senátorem Pavlem Fischerem (nez.).

Ten má podle svých slov už dost podpisů od kolegů z horní komory. Minimum je podle zákona deset. K podpoře Fischera se přihlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nebo končící senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL). „Já jsem podepsala kandidaturu Pavlovi Fischerovi,“ napsala Právu.

Podobně jako při podpisu Jana Horníka pod Svobodovu kandidaturu vzniká otázka, zda by její podpis byl platný. Jak Jelínkové, tak Horníkovi k 15. říjnu mandát skončí, funkci neobhájili.

„Přišel za mnou v Senátu, jestli bych ho podpořil. Tak jsem mu to přislíbil. Ale potom přišel znovu, že už to nebude potřeba, protože už podpisy nesbírá,“ řekl Právu Horník k podpisu Svobodovy kandidatury.

Podle ústavního právníka Jana Kysely by pro kandidáty bylo riskantní nasbírat jen minimální počet 10 podpisů, z nichž část bude od končících senátorů.

Aby se mohli zájemci ucházet o kandidaturu na prezidenta, musí nasbírat 10 senátorských nebo 20 poslaneckých podpisů, případně aspoň 50 tisíc občanských podpisů.