Cynická zrada a kapitulace, hodil Ukrajinu přes palubu, reagují čeští politici na Trumpa

„Musíme být silnější, ekonomicky i vojensky, musíme se začít starat o vlastní bezpečnost, musíme dát do obrany více peněz. Starat se o vlastní bezpečnost také znamená podporovat ještě silněji Ukrajinu. Nelze připustit úspěch ruské agresivní politiky, která nás všechny ohrožuje,“ shrnul svůj pohled na rozhodnutí USA premiér Petr Fiala (ODS).

„Skončil čas, kdy jsme mohli spoléhat na to, že základní mezinárodní výzvy vyřeší někdo za nás. Teď je potřeba v Evropě přejít od slov k činům,“ dodal bojovně.

„Donald Trump dává na stejnou úroveň oběť a agresora,“ okomentovala Trumpovy kroky předsedkyně Sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Proč by měl zločinec Putin přestávat ve vraždění, když mu USA samy odzbrojují bránící se zemi?“ položila si otázku. Pozastavení pomoci je podle ní „kapitulací před zlem“.

Ministryně obrany Jana Černochová považuje pozastavení vojenské pomoci USA Ukrajině za nešťastné. „Doufám, že prezident Zelenskyj a prezident Trump dokážou co nejdříve opět najít společnou řeč a americká podpora bude obnovena. Mezitím musí evropské země maximálně navýšit svou podporu,“ uvedla pro ČTK.

Ministr zahraničí Jan Lipavský připomněl, že prezident Trump slíbil svým voličům ukončení války, takže není namístě být překvapeni. „Pro nás je to další důkaz, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy a podle toho k tomu musíme přistupovat,“ dodal.

Podle předsedy STAN Víta Rakušana hodil Donald Trump Ukrajinu přes palubu. „Rozhodnutím ukončit vojenskou podporu napadené zemi vyvinul tlak na oběť místo na agresora, i když víme, že on tyhle pojmy libovolně zaměňuje,“ uvedl s tím, že je v českém zájmu, aby na Ukrajině Rusko neuspělo.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka apeloval na vytvoření evropské aliance zemí, které si uvědomují rizika ruské agrese. „My se teď musíme postarat o to, abychom společně s Ukrajinou zastavili Rusko, protože je to v našem zájmu. Jinak bezpečnou Českou republiku a Evropu zachovat nelze,“ varoval a poukázal na historii a mnichovskou dohodu z roku 1938.

Za „cynický krok, který nabádá ruského prezidenta Vladimira Putina k pokračování agrese“, označil rozhodnutí americké administrativy ministr pro vědu a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).

„V Kremlu už zřejmě otevírají šampaňské. Nebezpečná hra, která mír vzdaluje, nikoli přibližuje,“ dodal.

Lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Bartošek s odkazem na rok 1938 připomněl, že dělat ústupky agresorovi se nevyplácí. „Tyhle ‚geniální politické šachy‘ známe z naší historie,“ uvedl s tím, že Rusko se nehodlá zastavit na Ukrajině. Evropa si podle něj musí umět sama zajistit vlastní bezpečnost.

Europoslanec Jan Farský (STAN) zdůraznil, že s Američany je třeba i přes jejich poslední kroky jednat. „Pokud s námi totiž USA nechtějí tvořit západní alianci, která kryje záda Ukrajincům, je naším úkolem Trumpa odvrátit od myšlenky spojování se s naším nepřítelem - agresorem a masovým vrahem Vladimirem Putinem,“ dodal.

„Musíme nastavit nově svou bezpečnostní politiku tak, aby se Evropané mohli cítit bezpečně bez ohledu na to, co dalšího zazní v Bílém domě,“ uvedl k Trumpově „nebezpečné chybě“, předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Od vlády očekává plán ke zvýšení výdajů na obranu.

Místopředseda ANO Radek Vondráček vyzývá k dalšímu jednání se Spojenými státy. „Vážnost situace vyžaduje realismus. Místo toho od rána z vládního tábora zní jen emotivní křik a silácká slova. Ukrajině tím nepomohou pohnout se situací ani o jeden jediný milimetr. Je nutné jednat s USA. Ví ale ještě vládní politici, co je to dialog?“ napsal svůj názor na síti X.