Článek
Možných daňových úniků se Čunek mohl dopustit v první polovině devadesátých let, kdy pracoval jako bezpečnostní technik ve Zbrojovce Vsetín. V té době zároveň vstoupil do regionální politiky a stal se aktivním členem KDU-ČSL.
Podle detektivů Krollu Čunek začal lobbovat pro zbrojovku na ministerstvu obrany, které už v té době vedli lidovci. Tehdejší šéf zbrojovky Karel Dančák detektivům řekl, že Čunek měl dobré kontakty na vládní úrovni a často cestoval do Prahy informovat členy vlády o situaci ve Zbrojovce, která se právě začala potýkat s problémy. Jednat měl s tehdejším lidoveckým náměstkem Miroslavem Kalouskem, ten ale popřel, že s Čunkem o zbrojní zakázce mluvil.
"Já jsem byl odpovědný za program L-159. To, že L-159 potřebovala dvacetimilimetrový kanón, byl požadavek armády a Zbrojovka Vsetín byla jedinou zbrojovkou v zemi, která ho byla schopna dodat a já si nevzpomínám, že by se mnou pan Čunek někdy mluvil o nějaké zbrojní zakázce,“ řekl Právu Kalousek.
"Čunek se podílel na úsilí zbrojovky získat vládní zakázku na výrobu kanónu Plamen určeného pro české vojenské letadlo L-159,“ uvádí se však ve zprávě Krollu. Hodnota zakázky přitom měla být 1,3 miliardy korun a zbrojovka ji získala v září 1995.
Místo odměn nedaněné cestovní náhrady za statisíce
Místo odměn pak Čunek mohl dostávat velkorysé náhrady za cestovní náklady, ty se ovšem nedaní. Podle Dančáka také dostával stejně jako další zaměstnanci prémie v hotovosti.
Čunek pobírání náhrad cestovného nepopírá, jejich výši ovšem nesdělil. Sám Dančák na dotaz Práva v úterý řekl, že Čunkovi mohly být za čtyři roky, kdy ho posílal na služební cesty, vyplaceny statisíce korun.
"Firmě Kroll jsem sdělil, jaký byl mechanismus proplácení cestovních náhrad i odměn a kde by měly být archivovány účetní doklady, ze kterých se dá dohledat částka vztahující se ke Zbrojovce Vsetín,“ sdělil Právu Dančák.
Navíc podle něho měl mít Čunek příjmy z dalších služebních cest, na které ho vysílali jiní vedoucí.
Pokud šlo o krácení daně, čin je promlčený
Václav Láska z Transparency International uvedl, že pokud by náhrady byly neúměrně vysoké, šlo by o trestný čin krácení daně. Ten už je nyní ale promlčený.
Upozornil také, že pokud byly Čunkovy příjmy vyšší, je otázka, zda měla jeho rodina pobírat sociální dávky.
V auditu se také hovoří o tom, že Čunek získal další peníze z podnikatelských aktivit, ovšem jestli o těchto příjmech věděly české úřady, není zatím jasné. Sám Čunek, který je v současné době na dovolené v Chorvatsku, v úterý nebral Právu mobilní telefon.
Kauza úplatek: zkoumali motiv, důkazy nezískali
Kromě Čunkových příjmů se audit věnoval i klíčové otázce, která mohla vysvětlit, zda existoval motiv pro údajný půlmiliónový úplatek. Totiž zda byl prodej bytů ze zkrachovalé Zbrojovky Vsetín výhodný pro město a zda nebyla naopak zvýhodněna firma H Real Petra Hurty.
"Jsou jisté náznaky, že společnost H Real mohla získat neoprávněnou výhodu,“ konstatují detektivové Krollu ve své zprávě.
Firma měla například proti konkurenční jindřichohradecké společnosti COOP Therm přístup na zásadní jednání vsetínského městského zastupitelstva, které v roce 1999 hledalo partnera pro prodej bytů. Radní nakonec vybrali právě H Real.
Vstřícně se vůči firmě zachoval i znalec, který podle Krollu provedl řadu neobvyklých účetních rozhodnutí a snížil tak hodnotu společnosti Vsetínské byty, jejíž podíl město prodalo Hurtovi.
Detektivové se pozastavují nad tím, že do ceny nebyla zahrnuta hotovostní rezerva ve výši téměř 12 miliónů korun, která byla určena na opravy prodaných domů.
Přesto Kroll nezískal důkazy pro to, že se Čunek na tomto obchodu nějak obohatil. Nájemníci také získali byty se slevou.
Zpochybnili svědectví Urbanové
Auditoři se také pustili do výpovědi tehdejší Čunkovy sekretářky na vsetínské radnici Marcely Urbanové. Ta tvrdila, že Čunek převzal úplatek ve své kanceláři 11. února 2002 dopoledne.
Otázky kolem Čunkova auditu
:: Proč má Kroll ve vyšetřování pokračovat?
Sami detektivové Krollu upozorňují na to, že zpráva je pouze předběžná. Mnoho otázek je podle nich ještě otevřených a je třeba je ověřit.
:: Jak spolupracovali aktéři případu?
Zatímco spolupráci Jiřího Čunka si společnost pochvalovala, šéf H Real Petr Hurta rozhovory opakovaně odmítal. Kroll však mluvil s jeho ženou, údajnou zprostředkovatelkou úplatku. Kromě nich detektivové kontaktovali i řadu dalších svědků, s klíčovou postavou Marcelou Urbanovou však nehovořili.
:: Proč Čunek neposkytl celý vyšetřovací spis?
Čunek předal auditorům téměř 4000 stran vyšetřovacího spisu. Kroll však zjistil, že v něm chybí dalších více než 800 stran, mezi nimi například klíčový posudek o hodnotě společnosti Vsetínské byty, založené městem Vsetín a podnikatelem Petrem Hurtou, jež tvořily jádro obvinění z úplatku.
Čunek prý o chybějících částech nevěděl, protože neznal celý spis. Jeho advokát Eduard Bruna však včera tvrdil, že od něj spis odešel celý.
:: Mohl být Čunkův půlmilión původně považovaný policií za úplatek čistý?
Kroll je přesvědčený, že Čunek mohl mít v roce 2002 dostatek peněz, aby 14. února uložil na svůj účet téměř půl miliónu ze svého. Jeho bratranec Jan Machů mu totiž na konci 90. let půjčil 1,5 miliónu jako základní kapitál na podnikání. Čunek se ale stal v roce 1998 starostou a podnikatelské aktivity ukončil. Půjčka měla být splacena až v roce 2003.
Státní zástupce Arif Salichov však ve svém usnesení o zastavení Čunkova trestního stíhání cituje ze zprávy policie, podle které Čunek měsíc předtím nezaplatil fakturu na 356 tisíc za hrubou stavbu jeho rodinného domu. Nabízí se otázka: jestliže měl dostatek peněz, proč částku složil do banky až 14. února, tedy tři dny poté, co měl podle tvrzení Urbanové převzít od H Real půlmiliónový úplatek.
Manželka Hurty, která mu měla částku předat, však půlmilión vybrala z účtů firmy až odpoledne. Tatáž částka přitom byla uložena stejný den do pokladny společnosti H Real. Kroll se také pozastavuje nad tím, proč Urbanová vše oznámila na policii až s několikaletým zpožděním. Urbanová s takovými argumenty nesouhlasí.
