Čunek napadne Česko ve Štrasburku, nelíbí se mu multikulturní rozhodování soudů

„V tomto téměř dvacet let trvajícím sporu bylo ze strany českých soudů porušeno právo na spravedlivý proces. Z tohoto důvodu nám nezbývá jiná možnost než podat stížnost proti České republice. V řízení o stížnosti může Evropský soud pro lidská práva konstatovat, že došlo nebo nedošlo k porušení Úmluvy o lidských právech a případně přiznat zadostiučinění,“ vysvětlil starosta Vsetína.

Podle něj je v případě vystěhovaných Romů „…zřetelná snaha českých soudů nalézt řešení kauzy z pohledu dnešní společenské atmosféry korektnosti a multikulturalistických tezí“.

„Součástí těchto tezí je i jakési stigma a sebeobvinění většinové společnosti za nezvládnuté asimilační procesy ve vztahu k sociálně z(ne)výhodněným menšinám, vyúsťující v nutkavý pocit potřeby nápravy historické křivdy. Jejím východiskem se jeví být zvýhodnění či pozitivní diskriminace těchto skupin,“ sdělil Čunek.

Nejvyšší soud už na konci roku 2023 pravomocně rozhodl o téměř dvoumilionovém odškodnění čtyř romských rodin, které v minulosti obývaly dnes již neexistující pavlačový dům při poliklinice. Tyto peníze radnice po rozdělení rodinám částečně umazala z jejich dluhu a částečně vyplatila.

Před nedávnem zároveň dosud nepravomocně rozhodl Krajský soud v Ostravě o nákladech řízení, podle něhož náleží právní zástupkyni romských rodin přes pět milionů korun. Tuto částku však Vsetín považuje za nehoráznou. „Jsme odsouzeni zaplatit náklady státu, který platil sociálně slabým romským rodinám advokátku v podstatě ex offo,“ podotkl Čunek.

„Vsetínské radnici byla soudy odepřena možnost reálně se bránit proti rozhodnutím, která nebyla podrobena řádnému přezkumu. U evropského soudu očekávám, že bude konstatovat porušení evropské úmluvy,“ sdělil Novinkám právní zástupce Vsetína Karel Ležatka.

„Jiří Čunek by měl veřejnosti a občanům Vsetína spíše vysvětlit, jakou škodu před zhruba dvěma desetiletími způsobil, když v roce 2006 najal realitní kancelář a tzv. zmocněnce, kteří dle pokynů města jednali v rozporu se zájmy osob, co od roku 2007 zastupuji. Vsetínská radnice tenkrát nechala realitní kanceláří zakoupit nemovitosti žalobcům a poté v zájmu města byly nařízeny exekuce prodejem tří z těchto nemovitostí,“ sdělila Novinkám Zdeňka Poláková. Podle advokátky Romů Čunek překrucuje skutečnost, že vedení vsetínské radnice jednalo v rozporu se zákonem.

V pavlačovém domě bydlelo asi 300 lidí převážně z romské komunity. Podstatná část z nich podle vedení města dlouhodobě neplatila nájemné, načež jim soud v roce 2003 nařídil vystěhování bez náhrady. Devětačtyřicet obyvatel se v době bourání pavlačového domu v roce 2006 přestěhovalo do volných městských bytů na území Vsetína. Dalších 188 lidí do nově vybudovaných kontejnerových domů na Poschlé. Zbývajícím 59 osobám ze sedmi bytů, mezi nimiž byli podle mluvčí radnice Jana Raszkové právě neplatiči nájemného, město nabídlo bezúročnou půjčku na zajištění bydlení mimo Vsetín. Rodiny přestěhované do jiných obcí mimo Vsetínsko poté město zažalovaly o odškodné pro psychickou újmu.