Čunek k verdiktu Nejvyššího soudu: Milosrdenství vůči Romům se nám nevyplatilo

„Dalších čtyři a půl milionu korun je třeba uhradit za náklady spojené s jejich právní zástupkyní. Město tak tvrdě platí za akt milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení,“ sdělil v úterý novinářům Čunek.

Nejvyšší soud dokončil rozhodování o odškodnění romských rodin, které v minulosti obývaly dnes již neexistující pavlačový dům u vsetínské polikliniky.

Ten zahrnoval 64 bytových jednotek, z nichž tři byly vyčleněny jako přístřeší a jednu měla v pronájmu Diakonie.

Bydlelo tam přibližně 300 lidí převážně z romské komunity. Podstatná část z nich přitom dlouhodobě neplatila městu nájemné, načež jim soud v roce 2003 nařídil vystěhování bez náhrady.

„Neplatiči navzdory tomu pavlačák nadále obývali a spolu s dalšími tamními obyvateli se podíleli na jeho devastaci až do havarijního stavu. Městu tak nezbylo, než budovu v roce 2006 nechat zbourat,“ přiblížil starosta Vsetína.

Devětačtyřicet obyvatel dvanácti bytů z pavlačového domu využilo nabídky města přestěhovat se do volných městských bytových jednotek na území Vsetína. Do nově vybudovaných tzv. kontejnerových domů na Poschlé byli přestěhováni obyvatelé 34 jednotek (188 osob).

Zbývajícím 59 osobám ze sedmi bytových jednotek, mezi nimiž byli podle mluvčí radnice Jana Raszkové právě neplatiči nájemného, město nabídlo bezúročnou půjčku na zajištění bydlení mimo Vsetín.

„Většina z nich, celkem osm rodin, nabídku využila. K nim se později připojily další dvě rodiny, které rovněž projevily zájem o koupi nemovitosti mimo město a také ony získaly půjčku s výše uvedenými podmínkami,“ podotkla Raszková.

„Důvodem nákupu domů mimo Vsetín bylo zajistit možnost bydlení lidem, pro které jsme v tu dobu neměli k dispozici žádné volné prostory ve Vsetíně.

Město a jeho organizace tak poskytly Romům bezúročné půjčky v celkové výši 3,726 milionu korun s dobou splatnosti dvacet let. Ačkoliv v současnosti již téměř vypršela lhůta splatnosti, rodiny dosud uhradily z půjček pouze 765 tisíc korun.

Na úrocích pak město přijde dle našich výpočtů o tři miliony korun, což jsou další peníze, které těmto rodinám de facto věnovalo,“ spočítal starosta Čunek.

Rodiny přestěhované do jiných obcí mimo Vsetínsko město zažalovaly o odškodné pro psychickou újmu. Soudy se žalobami Romů zabývaly spoustu let, přičemž Nejvyšší soud v uplynulých týdnech rodinám přiřkl odškodné v souhrnné výši 1,825 milionu korun.

„Kdybychom tenkrát uposlechli prvotního rozhodnutí soudu a neplatiče z pavlačového domu vystěhovali bez náhrady na ulici, nemuselo by město nyní ze svých prostředků, respektive z daní vsetínských občanů, platit odškodnění. Celé je to z mého pohledu naprosto absurdní,“ uvedl starosta Čunek.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu je pravomocné, a město tak bude muset odškodnění uhradit. Vsetín se i tak obrátí k Ústavnímu soudu.

„Věříme, že se Ústavní soud s překvapivým verdiktem Nejvyššího soudu neztotožní, jelikož se jedná o nebezpečný precedens – v budoucnu podobným rodinám již nikdo nepomůže. Výrok Nejvyššího soudu není jen o penězích, ale hlavně o tom, že milosrdenství v naší zemi nemá místo,“ uvedl Čunek.

„Ve svém důsledku Nejvyšší soud shledal, že přestěhování Romů mimo město bylo pro ně horším řešením, než kdyby skončili na ulici. Nepochopitelným a silným tvrzením v rozsudku je také to, že příslušníci romského etnika žijí přítomností a neřeší budoucnost, k přijímání závazků mohou přistupovat neuváženě, což vyznívá, jako by toto etnikum bylo nesvéprávné,“ uzavřel starosta Vsetína.

Jak Čunek Novinkám přiznal, některé peníze určené na odškodnění však žalující Romové zřejmě neuvidí. „Mají vůči městu závazky, které v některých případech převyšují částku odškodnění. Jde o dospělé, nikoliv o děti,“ dodal Čunek.

Novinky se spojily i s advokátkou romských rodin Zdeňkou Polákovou, kterou zmiňuje starosta Vsetína.

„O nákladech řízení bude soud teprve nově rozhodovat. Nevím tedy, jak došel pak Čunek k částce 4,5 milionu, kterou vy zmiňujete. Je trapné, když se snaží tyto údaje uvádět, aby to sklouzlo někam jinam,“ řekla Novinkám Poláková.

„Spíš by měl veřejnosti a občanům Vsetína sdělit, jakou škodu za ta léta způsobil občanům, když v roce 2006 najal realitní kancelář a tzv. zmocněnce, co dle pokynů města jednali v rozporu se zájmy osob, které já nyní zastupuji. Vsetínská radnice tenkrát nechala realitní kanceláří zakoupit nemovitosti žalobcům a poté v zájmu města byly nařízeny exekuce prodejem tří z těchto nemovitostí,“ doplnila.