Čunek byl zvolen novým předsedou KDU-ČSL

Po oznámení výsledků sál ohlušil dlouhý a bouřlivý aplaus. Na cestě k řečnickému pultu nového předsedu Čunka zdrželi gratulanti, mezi nimi i neúspěšná kandidátka Vlasta  Parkanová. Čunek v děkovném proslovu zopakoval, že není potřeba měnit program KDU-ČSL.

Zároveň navrhl, aby se prvním místopředsedou strany stal Roman Línek, dále by podle něj měli v předsednictvu zasednout Vlasta Parkanová, Jiří Carbol, Stanislav Juránek a Marián Hošek. Línka delegáti do funkce zvolili v prvním kole, dali mu přednost před jediným protikandidátem Karlem Turečkem. [celá zpráva]

Čunek nechce ve vedení strany bývalé místopředsedy. Jediným kandidátem, který byl i Kalouskovým místopředsedou, je Pavol Lukša. Pokud by se do vedení probojoval, Čuněk prohlásil, že odstoupí. Podle něj celé bývalé vedení stálo za rozhodnutím jednat s ČSSD o sestavení vlády, která by se spolehla na hlasy komunistů.

"Vedení, které nese vinu na tom, co se stalo, nemůže být ve vedení dál, vyjma místohejtmana Línka, který se vyjádřil jinak," řekl Čunek a dodal, že pokud by byl zvolen předsedou a zároveň by se do předsednictva prosadil někdo z bývalého vedení, musel by odstoupit. "Neuměl bych to obhájit," řekl vsetínský starosta a senátor.

K dalšímu směřování strany v povolebních vyjednáváních Čunek řekl, že nechce být ve vládě opřené o přeběhlíky. "Nebojme se být v opozici. Upřednostňuji vládu na bázi tříkoalice nebo čtyřkoalice s mandátem na celé období, která provede reformy," řekl Čunek.

Čunek jako jediný při projevu improvizoval a narozdíl od ostatních nenaznačil svou vizi vedení strany. Přesto sklidil od delegátů nejbouřlivější potlesk.

Zklamání však neskrývali účastníci demonstrace, kteří se před Besedním domem snažili účastníky sjezdu přesvědčit, aby pro Čunka nehlasovali. [celá zpráva]

Většina delegátů brněnského sjezdu Jiřího Čunka vnímá jako naději pro stranu, která se pohybuje kolem hranici volitelnosti, jako schopného, razantního a neokoukaného politika. Jiní - byť většinou neoficiálně - vyjadřují obavy, nakolik dokáže senátor a vsetínský starosta KDU-ČSL stmelit a přilákat k ní nové voliče.

Sám Čunek si myslí, že rozdělení strany na takzvané "kalouskovce" a "svobodovce" sice existuje, ale příliš se přeceňuje. Neobává se toho, že by jeho zvolení do čela lidovců mohlo prohloubit vnitrostranické spory. Naopak věří, že strana projevila své pevné zázemí a životaschopnost, když se v létě vzbouřila proti spojenectví s ČSSD závislé na komunistech.

Nový lídr, který se na podzim stal i senátorem, se chystá opustit křeslo vsetínského starosty. Tři funkce najednou by podle svých slov už nezvládal. "Ale krvácí mi srdce, protože tu práci jsem měl nejradši," prohlásil politik, který si odpůrce i příznivce získal přestěhováním romských neplatičů z centra města. Připustil, že určitým handicapem bude, že jako předseda strany není členem Poslanecké sněmovny.

Parkanová vnímá Čunka jako "čistý list papíru" a zatím nedokáže říct, kam KDU-ČSL povede. "Vůbec se neznáme, jsme na začátku," řekla. Zklamání ani hořkost z porážky necítí a je připravena s Čunkem spolupracovat jako místopředsedkyně, jestliže ji sjezd zvolí.

Politologové se neshodují v tom, zda se volba Jiřího Čunka do čela KDU-ČSL projeví na jednání o nové vládě. Svorně ale říkají, že lidovci změní kurz a budou se snažit lépe vycházet s ČSSD.

Petr Just očekává, že lidovci budou pokračovat v jednáních o novém kabinetu. Budou ale směřovat ke konceptu vlády s co nejdelším mandátem šéfa ČSSD Jiřího Paroubka. Soudí, že pravděpodobně budou dávat přednost koalici s ODS a ČSSD.

Čunkovo zvolení se na vyjednávání zcela jistě projeví podle Bohumila Doležala. "Řekl bych, že vyjednávací pozice pana (předsedy ODS Mirka) Topolánka se stane slabší," uvedl Doležal. Soudí, že v tuto chvíli je to spíše výhra pro ČSSD.

Úřadující šéf lidovců Jan Kasal v projevu vystoupil s otevřenou kritikou poměrů ve straně. Vadí mu sobecký pragmatismus, který podle něj nahradil tradiční bratrství a sesterství. "Lidovec lidovci není bratrem, ale většinou vlkem," prohlásil Kasal.

Za příčiny neúspěchu KDU-ČSL v červnových volbách do Sněmovny označil neschopnost strany vysvětlit, proč zůstává v koaličním kabinetu s ČSSD, která ke konci volebního období prosazovala zákony za pomoci KSČM. Kasal také prohlásil, že se lidovcům nepodařilo najít nástroj na "změnu oranžovo-modré optiky" v situaci, kdy spolu bojují občanští a sociální demokraté.

Kasal na sjezdu také nepřímo kritizoval Čunka za jeho setkání s Jiřím Paroubkem, byť nevyslovil jeho jméno. Varoval ale ty, kteří se "tetelí" nad tím, že je osloví jiné strany, že jejich zástupci hledají, co je výhodné pro ně, nikoliv pro KDU-ČSL.

Šéfka Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová se na sjezdu omluvila Miroslavu Kalouskovi za kritiku, kterou tato organizace v létě vyslovila na jeho adresu za jednání s ČSSD o společném kabinetu, který by se musel opírat o podporu komunistů.

Konfederace tehdy Kalouskův postup ostře kritizovala. Kavalírová v sobotu řekla, že političtí vězni tehdy nezkoumali souvislosti. "Proto mi dovolte, abych se za některé výroky vyslovené na adresu Miroslava Kalouska na tomto místě jménem Konfederace politických vězňů omluvila," prohlásila.

Začátek sjezdu o tři čtvrtě hodiny pozdrželo zasedání celostátního výboru strany, které se podle informací z kuloárů věnovalo návrhu na stažení kandidatury jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka na místopředsedu strany.

Juránek je přitom blízký kandidátovi na předsedu Jirímu Čunkovi. Ten po uzavřeném zasedání nechtěl říci nic bližšího o jeho průběhu, uvedl pouze, že "dopadlo dobře".

Ve svém projevu se k Juránkovi nepřímo vyjádřil i Kasal, když připomněl výroky, které mezi jinými vyslovil i Čunek, že do vedení by neměl kandidovat nikdo, kdo byl zapleten to Kalouskova jednání s ČSSD. Jihomoravský hejtman byl přitom podle Kasala třetí osobou, která se o Kalouskově záměru dověděla. "Já, který jsem se o tom dozvěděl jako druhý, jsem přitom považován za zločince," řekl k tomu Kasal.

K volbě nového vedení přistoupili lidovci poté, co bývalý předseda strany Kalousek začal vyjednávat s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem o sestavení společné vlády, která by se opírala o podporu komunistů. Po následné vlně odporu k účasti v takové vládě, která se vzedmula z členské základny, rezignoval nejen Kalousek, ale i většina členů předsednictva. Dočasným úřadujícím šéfem KDU-ČSL byl od té doby její první místopředseda Jan Kasal.

Nespokojenost v KDU-ČSL vyvolaly už výsledky červnových voleb do sněmovny - necelých osm procent hlasů vyneslo lidovcům pouze 13 mandátů, přičemž v minulém období jich měli 21. Napětí umocnily slabé preference kolem hranice volitelnosti, nejistota kolem vlády i personální zemětřesení po Kalouskově odchodu.