Čtyřiceti lékárnám hrozí zánik. Přišly o příspěvek kvůli dostavění dálnic

„Nerozumím tomu. Zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví proklamují, jak jim jde o zachování dostupnosti lékařské a lékárenské péče v menších obcích. V praxi ale polovina lékárenských zařízení bonifikaci, kterou v uplynulém období dostala, teď nemá. Přestože se vůbec nic nezměnilo,“ popsal Novinkám lékárník Petr Krpálek, odborný vedoucí výdejny léčiv v Liběchově nedaleko Mělníka.

V okrese bývaly tři výdejny, teď už zbývá poslední, ta v Liběchově. Pro léky tam chodí hlavně pacienti z nedaleké ordinace praktického lékaře pro dospělé a praktického lékaře pro děti.

„Dostupnost léčiv se netýká jen občanů Liběchova, ale i okolních obcí. Když už Liběchov navštíví a jdou k lékaři, tak chtějí, aby byly v místě dostupné i návazné lékárenské služby,“ vysvětlil Krpálek.

Příspěvek od pojišťoven byl podle něj pro udržitelnost výdejny důležitý. „Vykryl asi polovinu mzdy lékárníka, který v Liběchově působí. Je to pro nás finanční ztráta, a to v době, kdy se nám zvyšují zásadně veškeré vstupy. Nejedná se jen o mzdy, ale třeba i o energie,“ podotkl.

Zatím neví, jak dlouho výdejnu v obci udrží. Kmenovou lékárnu má v Mělníce, kam by museli lidé dojíždět. „Budeme se muset přizpůsobit. Nechci říkat, že zítra zavřu, ale uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Pokud to nebude rentabilní, tak tam nemůžeme zařízení provozovat,“ dodal.

Působí to podle něj jako záměr, jak postupně zavřít malé lékárny a přimět pacienty jezdit do lékáren u řetězců.

„Rozhodně se musím ohradit proti absurdnímu nařčení ze snahy o likvidaci lékáren. Pojišťovny nad rámec svých zákonných povinností rozdělují mezi lékárny v odlehlých oblastech každoročně skoro 50 milionů korun,“ odmítl to za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) náměstek pro zdravotní péči Jan Bodnár.

O příspěvcích rozhodovalo všech sedm tuzemských zdravotních pojišťoven.

V podobné situaci jako Krpálek se ocitli i provozovatelé výdejen či lékáren v Hroznové Lhotě na Hodonínsku, Sloupu na Blanensku, Dolní Dobrouči na Orlickoústecku a dalších asi čtyřiceti lékárnách. S žádostí o bonifikaci uspělo 73 zařízení.

Zdravotní pojišťovny přitom objem vyčleněných peněz nijak nesnížily ani nezměnily kritéria pro rozdělování peněz.

Na podporu nedosáhli někteří paradoxně proto, že se v řadě regionů podařilo po letech dostavět silnice a dálnice.

Příspěvek se totiž počítá podle vzdálenosti jedné lékárny od druhé, podobně se to dělá i v jiných zdravotnických oborech. S koncem roku se geografická data v systému GIS (Geografický informační systém), který pojišťovny využívají, aktualizovala o nové dostavby a vznikl problém.

„Například když teď vznikla v jižních Čechách nová dálnice, tak se tím zvýšila dojezdovost. Lidé z menší obce, kde je lékárna, ale po dálnici nejezdí,“ podotkl viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.

Zdůraznil, že tím pojišťovny nic neušetří, jen na příspěvek několik desítek lékáren nedosáhne. „Je to paličatost nějakého úředníka,“ míní.

To pojišťovny ostře odmítají a zdůrazňují, že s nastavením kritérií a využíváním systému před lety souhlasila i lékárnická komora.

„Pro hodnocení místně obtížně dostupných oblastí byla prostě použita aktualizovaná data o dopravní síti a dostupnosti v souladu s právními předpisy. To by mělo být při dodržení všech dohodnutých pravidel samozřejmostí a platí pro posuzování dostupnosti obecně,“ dodal exprezident a nyní konzultant Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová upozornila, že v Česku není jediná oblast, která by nebyla lékárnami pokryta. Musí být od sebe do 35 minut, pojišťovny ale podporují i ty, které jsou od sebe deset a více minut, uvedla.

„Bez zajímavosti není, že 40 % lékáren, které na bonifikaci mají podle dohodnutých pravidel nárok, si o ni ani nezažádá,“ zdůraznil náměstek VZP Bodnár.

S lékárníky vstoupili do dalších jednání o nastavení nových kritérií.