Čtyři mrazivé noci decimovaly ovoce

„Dejme tomu, že meruňky ještě nějak přežily mrazy minulého týdne. Ale čtyři mrazivé noci po sobě škody výrazně navýšily. Jestli řeknu, že sklidíme patnáct procent obvyklé úrody meruněk, pak je to optimistická varianta. Může to být ještě méně,“ řekl Radek Jansta z rodinné ovocnářské firmy ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku. Snaží se zachránit úrodu. Zprovoznil závlahové zařízení a na sad se po část dne a celou noc snášela jemná vodní tříšť.

Větve a květy pokryla ledová krusta. Pomáhá je ochránit před intenzivním mrazem. Svou roli má i led, který vzniká na půdě či trávě pod stromy. Přeměna skupenství vody totiž vytváří teplo, které pomáhá eliminovat následky mrazivé noci. Je ale nutné rosit sad až do doby, než ve dne led zase roztaje. Na rozdíl od ohňů na ohřev ohrožených sadů není třeba přikládat a hlídat plameny.

„Rozhoduje ekonomika. Tato ochrana je ještě poměrně levná. Závlahy platím paušálem, takže mě to stojí jen elektřinu. Bavil jsem se s dalšími sadaři u nás. Používají koše s koksem. Po první mrazivé noci sedli, vzali kalkulačku a počítali. Když se dopočítali, že je jedna noc stála na hektaru pětatřicet tisíc korun, vzdali to, je to prodělečné,“ řekl Jansta.

Řeč čísel je jasná, produkovat meruňky se ztrátou si sadaři nemohou dovolit. „Jestli jsme se ale minulý týden bavili o škodách na meruňkách, tak dnes už mluvíme o ztrátách na úrodě broskví a třešní. V obou případech odhaduji, že osmdesát procent úrody zmrzlo,“ řekl Jansta. Přinejmenším některé druhy švestek a hrušek už na mráz také doplatily.

V meruňkovém sadu mají Janstovi vysázených 1100 stromů. Sad je starý patnáct let, podstatná část stromů je však mladších. Velká část stromů ale z neznámých příčin vydá velkou úrodu a odumře. Každý rok likvidují a znovu vysadí kolem padesáti stromů. Za patnáct let jich už nahradili sedm set. A efekt z práce? Mizivý.

„Z posledních pěti let meruňky dobře zarodily jednou. Jenže pak pro změnu přišlo krupobití a úrodu znehodnotilo. Plody byly potlučené. Jako konzumní se moc nehodily, spíše na marmelády či na alkohol,“ připomněl mizérii táhnoucí se řadu let.

Podle sadaře je ovocnářství u nás na sklonku rentability. „Nejsme schopni vypěstovat ovoce za ceny, za které k nám míří dotovaná produkce z ciziny. Peklo se jmenuje supermarkety a levné dovozy. Zrovna kácím jabloňový sad,“ řekl sadař.