Čtvrtina uprchlických dětí nechodí do školy, i když podle zákona musí

Rezort školství uvádí, že na základní školu chodí 37 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Ministerstvo vnitra nicméně ve své statistice píše, že je v Česku okolo 48 tisíc ukrajinských uprchlíků ve věku 6 až 15 let. Téměř 24 procent mladých Ukrajinců a Ukrajinek tak nechodí do českých škol.

„Každé dítě, i cizinec, na území České republiky má podle zákona stejné právo na vzdělání a povinnost povinné školní docházky jako dítě české,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Pokud je cizinec v Česku déle než 90 dní, má povinnost své děti k povinnému vzdělání přihlásit.

Tomáš Habart z organizace Člověk v tísni hodnotí kladně, že Česko od začátku trvalo na tom, aby byla základní škola povinná i pro ukrajinské uprchlíky. „Ne ve všech státech tomu tak bylo. U nás díky tomu máme jednu z nejvyšších docházek těchto dětí v Evropě,“ popsal Habart.

Ministerstvo se podle Fojtové snaží rodiče informovat třeba na sociální síti Telegram, kde komunikuje v ukrajinštině. Ředitelé škol by také měli dostávat od obcí seznamy dětí, i těch ukrajinských, a srovnávat je s počty dětí, které přišly k zápisu. „Pokud tam zjistí rozdíly, měli by předat informace obci, ta je orgánem sociálně-právní ochrany dětí,“ vysvětlila mluvčí. Úřady se podle ní snaží jít spíše pozitivní cestou, tedy informováním, než tresty.

„Složitě se hledají způsoby, jak tyto děti dostat do škol,“ řekl Habart a shrnul důvody, proč se řada mladých uprchlíků do základního vzdělání nezapojila. „Velká část jich přišla do velkých měst, kde byly kapacity škol často už zaplněné. Mnoho dětí má také trauma z války, prošly si nehezkými věcmi a nástup do školy je pro ně psychicky obtížný,“ uvedl odborník.

Ukrajina má zároveň jiný systém vzdělávání, povinná školní docházka tam trvá 11 let, od roku 2018 dokonce 12. „Starší žáci se proto raději rozhodnou, že si online způsobem dodělají školu na Ukrajině,“ vysvětlil Habart. Další bariéra je pak ta jazyková.

Ministerstvo školství navíc ukončilo financování pozic ukrajinských asistentů pedagoga, od září budou platit nová pravidla. Finančně se podpoří ty mateřské, základní a střední školy, kde bude alespoň deset cizinců s dočasnou ochranou a zároveň budou tito cizinci tvořit alespoň deset procent ze všech žáků školy.

„Plošnější přístup dává smysl. Je zřejmé, že když má škola více takových dětí, podporu potřebuje,“ popsala Kristýna Titěrová z neziskové organizace Meta. „Podle našich předběžných odhadů nicméně na podporu nedosáhne řada škol, které by ji potřebovaly. Mohou to být ty, kde je hodně takových dětí v jedné třídě, ale celkově jich na škole není dost,“ vysvětlila Titěrová.

Chybí jí také větší využití individuálních žádostí například o asistenta pedagoga. „Tato možnost sice existuje, v praxi na ní ovšem děti s neznalostí jazyka nedosáhnou. Většinou podporu dostane jen dítě, které má vedle neznalosti jazyka ještě další vzdělávací potřebu, například je dysgrafik,“ dodala Titěrová.