Hlavní obsah

Čtvrtina studentů VŠ je na jiném oboru, než chtěla

Právo, Zdeňka La Sala

Víc než čtvrtina studentů na veřejných vysokých školách (VŠ) a téměř 40 procent na soukromých vysokých školách studuje jiný obor než původně chtěla. Zvolila si ji jako náhradní a nebo nouzovou variantu. U posluchačů soukromých VŠ čtvrtina připustila, že sem původně nezamýšlela jít - chtěla nastoupit na veřejnou školu, kam se ale nedostala.

Článek

Ukázal to průzkum Centra pro studium vysokého školství (CSVŠ) z let 2004 až 2005, během něhož bylo osloveno 1500 studentů veřejných VŠ a 450 soukromých.

Že studuje obor, o který nejvíc stála a měla ho na prvním místě žebříčku, uvedla víc než polovina studentů. Nejčastěji svou školu uváděli jako "náhradní" posluchači pedagogických fakult (31,7 procenta), technických (30,2 procenta) a zemědělských fakult (26 procent). Naopak studenti přírodovědeckých fakult nejvíce (83,3 procenta) odpovídali, že škola, kterou studují, byla jejich vysněnou, měli ji na prvním místě. Hned za nimi pak byli posluchači právnických (81,6 procenta) a ekonomických fakult (76,9 procenta).

Na přijímačky si nestěžují

Co se týká přijímacích zkoušek na VŠ, většina posluchačů (82,2 procenta na veřejných a 76 procent na soukromých) je považuje za objektivní. Zarážející je podle autorů studie vysoký počet studentů, kteří poukazují na malou náročnost zkoušek, kdy po nich zkoušející často nechtěli žádné speciální znalosti nad rámec středoškolského studia.

Na veřejných VŠ označilo přijímačky za náročné 38,9 procenta studentů a na soukromých dokonce jen 14,2 procenta. To je značný pokles oproti předchozím letům, kdy zkoušky považovalo za náročné až 80 procent posluchačů. Podle tvůrců studie to ukazuje, že zvyšování počtu posluchačů má za následek i menší nároky vysokých škol na uchazeče.

Kritizují výuku jazyků

Když měli vysokoškoláci hodnotit podmínky studia (kvalita přednášek, výuka jazyků, prostor pro diskusi, vybavení učebnicemi a skripty, prostorové vybavení) na své fakultě, v zásadě jen 17 procent z nich bylo nespokojeno.

Jak na veřejných, tak i na soukromých VŠ však posluchači mají velké výhrady k výuce jazyků. Na 60 procent je nespokojeno s prohlubováním svých jazykových znalostí a myslí si, že tomu není na škole věnován dostatečný prostor.

"Výuka jazyků jednoznačně vyšla ze všech aspektů nejhůře," řekla v úterý Právu jedna z autorek výzkumu Lenka Menclová.

Číst texty v angličtině či němčině je podle samotných studentů schopno na veřejných VŠ 57,8 procenta z nich a na soukromých 55,8 procenta. Psát odborné texty už ale dokáže na veřejných VŠ jen 27,2 procenta posluchačů a na soukromých 18,4 procenta.

Jako základní své znalosti angličtiny (respektive němčiny) označilo na veřejných VŠ 31,7 (respektive 32,9) procenta a na soukromých VŠ u angličtiny 37,1 procenta a u němčiny 42,4 procenta.

Pracovníci centra připravují diskusní stránku www.studentpanel.cz (zpřístupněn má být v nejbližších dnech) kde se lidé budou moci vyjádřit k problémům studia.

Výběr článků

Načítám