Článek
Vše se odvíjí od výjimky z Listiny základních práv EU, jejímž vyjednáním si prezident Václav Klaus podmínil podpis Lisabonské smlouvy. Argumentoval obavami z prolomení Benešových dekretů a majetkových nároků odsunutých Němců.
Klaus a vláda premiéra Jana Fischera loni dojednali, že by se výjimka schvalovala společně s přístupovou smlouvou Chorvatska, jehož přijetí se předpokládá příští rok.
S toutéž variantou počítá i nynější kabinet. „Uvidíme, ale prozatím je to tak připravené,“ potvrdil v neděli Právu ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Vstup Chorvatska do EU musí odsouhlasit všech 27 zemí Unie.
„Sophiina volba“
Jenže výjimka je proti srsti ČSSD a odborářům, jelikož to podle nich bude znamenat, že se Češi nebudou u evropských institucí moci domáhat stejných sociálních práv jako lidé z jiných členských států EU, jejichž vlády si výjimku nevyjednaly.
„Pro mě to byla Sophiina volba a takovou situaci bych považovala za omezení práva svobodně hlasovat. Přeji si, aby se Chorvatsko stalo členskou zemí, ale proti výjimce mám zásadní výhrady. Odmítám omezování sociálních práv,“ řekla Právu místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) s tím, že podobný problém může mít více senátorů soc. dem.
Vzhledem k tomu, že mezinárodní smlouvy musí ratifikovat obě komory parlamentu a v Senátu má ČSSD většinu, mohlo by to znamenat, že by Česko vetovalo přístup Chorvatska kvůli sociálním právům.
Na dotaz, zda by tedy soc. dem. kvůli výjimce odmítla podpořit vstup Chorvatska do Unie, Gajdůšková odpověděla: „Před tu volbu prostě postaveni být nemůžeme. Budeme hledat cesty, aby k tomu nedošlo. A pokud by vláda na evropské úrovni onen přílepek prosadila a před tu volbu nás postavila, jsem připravena obrátit se na Ústavní soud.“
Štěch: Nesmíme ztížit vstup Záhřebu
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) výjimku považuje za nadbytečnou a chybnou. „Za rok a něco se prokázalo, že obava nebyla na místě, jelikož ani jedna žaloba nebyla proti ČR podána a v Lisabonské smlouvě je dostatek opravných prostředků, které zabraňují, aby vysídlenci požadovali majetky zpátky,“ řekl Právu.
Podle Štěcha by výjimka od přístupové smlouvy s Chorvatskem měla být oddělena. „Na druhou stranu je třeba zvážit, zda výjimka má dopady na sociální ochranu v naší zemi. Zatím se zdá, že žádné nebezpečí snížení sociálních standardů nehrozí. Je ale třeba požádat o vyjádření další osobnosti, například Petra Uhla. Teprve pak se rozhodneme, jak budeme pokračovat,“ uvedl dále.
„Musíme to řešit, abychom kvůli tomu zbytečně nezkomplikovali přístup některé země, která si to zaslouží, v tomto případě Chorvatska,“ doplnil Štěch.
Podle předsedy zahraničního výboru Jiřího Dienstbiera (ČSSD) je také třeba počkat, jak se věci vyvrbí. „Vůbec nevíme, kdy bude nějaké hlasování o přijímání Chorvatska. Jsou některé země, které Klausovu výjimku v žádném případě nepřijmou. Mé zkušenosti jsou ale takové, že se vymyslí obezlička, aby se obě věci nemusely schvalovat současně,“ řekl Právu.
Výjimku, kterou má zatím jen Británie a Polsko, musí schválit všech 27 členských zemí EU. Důvod, proč ji nevčlenit přímo do Lisabonské smlouvy, je prostý – znamenalo by to otevření celého ratifikačního procesu a tím pádem by se dokument musel schvalovat znovu, včetně referenda v Irsku, kde smlouvu voliči posvětili až napodruhé.